ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.600.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 600/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. května 2008 o dovolání, které podal obviněný J. S. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 6 To 494/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 5 T 31/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 5 T 31/2007, byl obviněný J. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný zařazen pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému J. S. škodu ve výši 900 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený J. S. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle skutkových zjištění soudu spáchal trestný čin tím, že v P., dne 9. 1. 2007 v době od 12:45 hodin do 12:55 hodin, na parkovišti u obchodního domu I. v R. ul., vnikl spolu s dalším blíže nezjištěným mužem nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného uzamčeného osobního automobilu zn. Škoda Felicia, odkud ke škodě uživatele uvedeného vozidla poškozeného J. S. tomuto odcizil peněženku v hodnotě 400,- Kč obsahující mj. občanský a řidičský průkaz poškozeného, OTP vozidla Škoda 120, kartu pojištěnce a finanční hotovost ve výši nejméně 500,- Kč, čímž uvedenému poškozenému způsobil škodu v celkové výši nejméně 900,- Kč,
a tohoto jednání se dopustil přesto, že rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 25. 8. 2003, sp. zn. 2 T 114/2002, jenž ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 12. 2003, sp. zn. 8 To 619/2003, nabyl právní moci dne 3. 12. 2003, byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 trestního zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který nastoupil dne 20. 5. 2004, když výrok o trestu z uvedeného rozsudku byl zrušen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 2 T 68/2002 ze dne 24. 8. 2004, jenž ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 7 To 44/2004, nabyl právní moci dne 2. 12. 2004, jímž byl obžalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) trestního zákona a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 20. 5. 2005.
Obviněný podal proti tomuto rozsudku Okresního soudu Plzeň-město odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 6 To 494/2007, zrušil podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 5 T 31/2007, v celém výroku o náhradě škody.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 6 To 494/2007, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v něm namítl, že skutek, jímž byl uznán vinným, nevykazuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. Podle názoru obviněného chybí subjekt a subjektivní stránka trestného činu. Poškozený J. S. chybně identifikoval obviněného jako pachatele trestného činu podle fotografie, neboť na fotografii byla zachycena zcela jiná osoba. Obviněný zároveň zpochybnil test DNA ze vzorku na kapesníku, který pachatel zanechal na místě, a dodal, že tento kapesník mu nepatřil. Také jeho vzhled v době spáchání trestného činu neodpovídal popisu pachatele, který vylíčil poškozený. Poukázal také na to, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu by z místa činu nemohl snadno utéct. Obviněný zároveň vytkl soudům, že neprovedly řadu navrhovaných důkazů.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (správně má být §265k odst. 1 tr. ř.) zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 6 To 494/2007, a přikázal podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný směřuje převážnou část svých námitek proti hodnocení provedených důkazů ve vztahu ke ztotožnění osoby pachatele, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními učiněnými v řádně vedeném trestním řízení, a proto tyto námitky nelze podřadit pod uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani pod jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř. K námitce obviněného, že popis skutku obsažený ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku nevyjadřuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 tr. zák., neboť chybí označení subjektu a zachycení subjektivní stránky trestného činu, nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že tato námitka odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání obviněného považuje za neopodstatněné, protože popis skutku ve skutkové větě rozsudku je podle jejího názoru zcela výstižný a nechybí mu žádné podstatné náležitosti. Dodala, že ve skutkové větě rozsudku není třeba výslovně uvádět, že skutek byl spáchán úmyslně, když ve zmíněné konkrétní situaci se nelze vloupat do uzamčeného auta a odcizit z něho peněženku jinak než úmyslně.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného J. S. podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně navrhla, aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je specifickým mimořádným opravným prostředkem, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostal do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav věci korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v předchozích stadiích trestního stíhání a jak soud prvního stupně, tak zejména odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádaly (viz č. l. 136 – 139 a č. l. 169 – 170 spisu). Judikatura vychází z toho, že pokud obviněný v dovolání opakuje v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. (viz rozhodnutí publikované v Souboru Nejvyššího soudu České republiky, C. H. BECK, svazek 17/2002, č. 408).
Obviněný uplatnil právní námitku, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. Nejvyšší soud České republiky tuto námitku shledal nedůvodnou, neboť obviněný ji opírá o výše zmíněné argumenty, které mají zpochybnit skutkové zjištění nalézacího soudu. Těmito námitkami však obviněný zpochybnil skutková zjištění soudů obou stupňů, jimiž je dovolací soud vázán a nemůže je změnit. Nejvyšší soud České republiky může přezkoumat jen skutek, který zjistily soudy nižších stupňů. Přitom shledal, že popis skutku ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 6 To 494/2007, (tzv. skutková věta) obsahuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. Námitku obviněného shledal nedůvodnou.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. května 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek