ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.722.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 722/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 6. 2008 o dovolání obviněného J. K. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2008, sp. zn. 6 To 67/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 4 T 189/2007 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 3. 2008, sp. zn. 6 To 67/2008, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 3. 12. 2007, sp. zn. 4 T 189/2007. Dovoláním napadl výrok o vině a v důsledku toho i výrok o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními soudů, která se stala podkladem výroku o vině, dále s tím, na podkladě jakých důkazů soudy tato zjištění učinily, a konečně s tím, jak soudy tyto důkazy hodnotily. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Napadeným rozsudkem byl obviněný uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Lounech, s nimiž se ztotožnil i Krajský soud v Ústí nad Labem, spočíval v podstatě v tom, že obviněný nejpozději od listopadu 2006 do zadržení dne 10. 3. 2007 nejprve na různých místech a později v bytě své družky v Ž., okr. L., vyráběl nejméně třikrát týdně pervitin, který zčásti sám užíval a zčásti poskytoval v některých případech zdarma a v některých případech za úplatu jiným osobám.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na skutkových námitkách, které byly polemikou s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Těmito námitkami se obviněný snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že pervitin nevyráběl, přičemž nesouhlasil s tím, že soudy považovaly tuto obhajobu s ohledem na to, jak hodnotily důkazy, za vyvrácenou. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu. Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho svým obsahem nenaplňovaly, neodpovídaly mu a nebyly pod něj podřaditelné.
Skutkového přezkumu napadeného rozsudku se obviněný domáhal s odkazem na některé nálezy Ústavního soudu, v nichž byl vysloven názor, že i skutkové námitky mohou zakládat dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve věcech, v nichž Ústavní soud tento názor vyslovil, šlo vždy o extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Extrémní rozpor v tomto směru nastává zejména tehdy, jestliže podstatné skutkové zjištění nemá vůbec žádnou vazbu na jakýkoli důkaz, jestliže z žádného logicky přijatelného způsobu hodnocení důkazů nevyplývá, jestliže se opírá o důkazy, které soud hodnotil evidentně v rozporu s jejich obsahem, např. proto, že obsah důkazů byl opačný, apod. V posuzovaném případě se o extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy v žádném případě nejedná, neboť skutková zjištění soudů mají logické zakotvení v určitém okruhu důkazů, s jejichž obsahem tato zjištění korespondují. Soudy zaznamenaly rozpory mezi těmito důkazy na straně jedné a dalšími důkazy, které pro učiněná skutková zjištění nesvědčily, na straně druhé. Tyto rozpory soudy překlenuly úvahami, které nevybočily z rámce hodnocení důkazů podle zásad stanovených v §2 odst. 6 tr. ř. Skutkové námitky obviněného nemohl Nejvyšší soud pokládat za dovolací důvod.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec