ECLI:CZ:NS:2008:8.TD.22.2008.1
sp. zn. 8 Td 22/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. května 2008 v trestní věci obviněné mladistvé S. G., vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Tm 7/2008, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněné mladistvé S. G. p ř í s l u š n ý Okresní soud v Karviné.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Šumperku, soudu pro mládež byla Okresním státním zastupitelstvím v Šumperku podána na obviněnou mladistvou S. G. (dále jen „mladistvou“) obžaloba pro skutek, v němž jsou spatřována provinění krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., jichž se měla mladistvá dopustit tím, že dne 5. 6. 2007 v brzkých ranních hodinách v B., okres K., v D. ulici společně s nezletilými osobami vnikla po rozbití skleněné výplně vstupních dveří do prodejny benzinové čerpací stanice H., s.r.o., se sídlem v B., F., a odcizila tam potraviny, cigarety a alkohol v celkové hodnotě nejméně 803,- Kč a vloupáním způsobila uvedenému poškozenému další škodu ve výši 5.594,- Kč.
Samosoudce Okresního soudu v Šumperku, soudu pro mládež usnesením ze dne 8. 2. 2008, sp. zn. 3 Tm 5/2008, tuto trestní věc podle §39 zák. č. 218/2003 Sb. postoupil Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež s odůvodněním, že mladistvá je v současné době umístěna ve V. ú. pro m. v J. H., a proto je z důvodu prospěchu mladistvé nejúčelnější postoupit věc právě Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež, v jehož obvodu se uvedený výchovný ústav nachází.
Okresní soud v Jindřichově Hradci, soud pro mládež, jemuž byla uvedená trestní věc postoupena, názor shora uvedený neakceptoval a usnesením ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 3 Tm 7/2008, věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Tento postup odůvodnil tím, že i když Okresní soud v Šumperku důvody postoupení dostatečně nevysvětlil, z okolností, jež k uvedenému postupu uvedl, vyplynulo, že bylo přihlíženo k charakteru postupované trestní věci. I když může být se zřetelem na zájmy mladistvých pachatelů neúčelnější, aby jejich trestní věc byla projednávána soudem, v jehož obvodu mladistvý bydlí, nebylo v daném případě akceptováno, že prioritním zájmem mladistvé pachatelky je to, aby její trestní věc byla řádně a v rozumném časovém horizontu projednána. Zejména se zřetelem na tuto zásadu Okresní soud v Jindřichově Hradci poukázal na to, že v řízení před soudem bude nezbytné vyslechnout nezletilé spolupachatele I. H., B. F. a P. F., kteří podle obsahu spisu bydlí v B., což je okolnost, pro níž nelze mít zato, že bude účelné, aby trestní věc mladistvé byla projednávána právě Okresním soudem v Jindřichově Hradci. V závěru předkládající soud vyslovil názor, že pokud již Okresní soud v Šumperku aplikoval ustanovení §39 zák. č. 218/2003 Sb., měl zjevně věc postoupit Okresnímu soudu v Karviné, kde ke spáchání činu došlo.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež, jemuž byla tato věc předložena, v souladu s ustanovením §24 odst. 1 tr. ř. shledal, že v posuzovaném případě jde o řízení v trestních věcech mladistvých, které podle §291 tr. ř. upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanovní jinak, postupuje se podle trestního řádu. Zvláštním zákonem pro řízení v trestních věcech mladistvých je zákon č. 218/2003 Sb., který neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu. Proto je třeba postupovat podle obecné úpravy §24 tr. ř., podle níž, vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, v případě mladistvých zakotvenými v ustanovení §37 a §39 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo.
Shora uvedené varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v §37 zák. č. 218/2003 Sb.
S ohledem na to, že nyní projednávaná věc byla Okresním soudem v Šumperku, soudu pro mládež, Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež postoupena podle §39 zák. č. 218/2003 Sb., je nutné zdůraznit, že podle tohoto ustanovení může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější.
Z ustanovení §39 zák. č. 218/2003 Sb. plyne, že je v něm vyjádřena výjimka z pravidel o místní příslušnosti podle §37 zák. č. 218/2003 Sb., na níž však bezprostředně navazuje. Podstatným kritériem, na jehož základě je možné uvedený postup volit, jsou prospěch a zájmy mladistvého, jež je třeba chápat z hlediska společenských priorit vztahujících se na péči o mládež, v nichž převažuje především snaha o natolik účinné výchovné působení trestního řízení na mladistvého, který se dopustil provinění, aby ve výsledku tohoto řízení bylo užito opatření, které na něj bude působit tak významně, aby se již v budoucnu dalšího delikventního jednání nedopustil. Současně je nutné mít na zřeteli i jeho následné společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji (§1 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb.). Kromě zájmů mladistvého je podle smyslu §39 zák. 218/2003 Sb. dalším hlediskem účelnost řízení, která musí být zřejmá z rozhodnutí o postoupení věci a musí respektovat pravidla zakotvená v ustanovení §40 zák. č. 128/2003 Sb., podle něhož orgány činné v trestním řízení podle zák. č. 218/2003 Sb. mají s P. a m. s., příslušným orgánem s.-p. o. d., z. s. o. a osobami realizujícími probační programy vzájemně spolupracovat, aby společně vytvořily podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, včas reagovaly na potřeby a zájmy mladistvých a poškozených osob i všech dalších subjektů dotčených trestnou činností a také tímto způsobem trestné činnosti zamezovaly a předcházely jí. Obě tato hlediska musejí být zvažována ve vzájemných souvislostech tak, aby byly co nejvíce šetřeny zájmy mladistvého s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se k jeho osobě a dosavadnímu způsobu života a podmínkám, za nichž vyrůstal, podařilo zjistit.
Za důvod pro takový postup nelze považovat toliko zásadu rychlosti či hospodárnost tohoto řízení. Tyto obecně platné zásady, jimiž se jako obecnými principy řídí ve smyslu §2 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb. i řízení ve věcech mladistvých a jsou garantované čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a upravené v ustanovení §2 odst. 4 tr. ř., netvoří z hledisek §39 zák. č. 218/2003 Sb. ty rozhodné skutečnosti, jimiž se postoupení věci tvořící výjimku z pravidel o místní příslušnosti (§37 zák.č. 218/2003 Sb.), řídí.
Z uvedených pravidel, na nichž je zásada vhodnosti postoupení věci ve smyslu §39 zák. č. 218/2003 Sb. založena, je tedy zřejmé, že v případě uvedeného ustanovení je brán zřetel zejména na otázky, při nichž je kladen důraz jednak na osobu mladistvého, a na to, jaký dopad na něj a jeho budoucnost bude mít předmětné řízení, a jednak na okolnosti, za nichž lze toto působení zajistit, včetně spolupráce s těmi, kdo podle zák. č. 218/2003 Sb. mají přispět k posílení smyslu a účelu řízení ve věcech mladistvých, představovaného jeho pozitivním dopadem na další vývoj mladistvého.
Z obsahu projednávané věci se podává, že mladistvá S. G. má hlášen trvalý pobyt v O., T. Je též zřejmé, že z hlediska určení místní příslušnosti soudu kritérium trvalého bydliště nebylo rozhodným hlediskem pro určení příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Šumperku, soud pro mládež, u něhož byla podána obžaloba v trestní věci mladistvé S. G., svou místní příslušnost, která byla založena podle místa, kde mladistvá v předmětné době vykonávala ústavní výchovu, nezpochybnil. Tímto místem jejího bydliště byl v uvedené době D. d. se š. K. n. D., který se nachází na okrese Š., a kde byla mladistvá umístěna na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. P 610/2005, 43 P a Nc 375/2005, o nařízení ústavní výchovy, v době od 13. 5. 2005 do 17. 10. 2007 (tomuto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí o předběžném opatření, které dne 25. 4. 2005 nařídil Okresní soud v Olomouci).
Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že místní příslušnost Okresního soudu v Šumperku, soudu pro mládež, byla založena podle místa, kde mladistvá vykonávala ústavní výchovu, tedy na podkladě kritéria vyjádřeného v §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. v pořadí prvním, místa, kde mladistvá bydlí. Za takové místo totiž lze, avšak nikoliv mechanicky považovat i výchovné zařízení, v němž mladistvá vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu, pokud se nejedná jen o dočasný pobyt (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 Td 11/2007, uveřejněné jako rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.).
Okresní soud v Šumperku, takto založenou místní příslušnost nezpochybnil, akceptoval ji, a v souladu s §39 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. postoupil věc Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, protože vycházel ze zjištění, že v době, kdy byla podána obžaloba, se mladistvá nacházela ve V. ú. pro m. v J. H. a projednání věci právě tímto soudem považoval se zřetelem na zájmy mladistvé za nejúčelnější.
Nejvyšší soud, jemuž byla Okresním soudem v Jindřichově Hradci, soudem pro mládež, který se se stanoviskem Okresního soudu v Šumperku neztotožnil, předložena k rozhodnutí uvedeného sporu o příslušnost, nejprve sám ověřil současné poměry mladistvé ve V. ú. pro m. v J. H. Zjistil tak, že mladistvá je zde stále umístěna, v současné době je však na útěku. Při pobytech mimo ústav se zřejmě nachází v okolí města B. Rodiče ji v ústavu nenavštěvují, a není známo, že by je při svých útěcích vyhledávala.
Kromě této aktuální informace Nejvyšší soud z obsahu spisu zjistil další okolnosti týkající se poměrů mladistvé. Ze zprávy S. m. O., Ú. m. o. R. a B. (č. l. 49) se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 14. 9. 1994, sp. zn. 69 Nc 26/1993, byla nad nezl. dětmi G., včetně mladistvé S., nařízena pro nedostatečný zájem rodičů o děti ústavní výchova, kterou mladistvá S. G. vykonávala v různých výchovných zařízeních. Byly však u ní v rámci těchto výkonů ústavní výchovy průběžně zaznamenány opakované útěky a záškoláctví. Mladistvá měla i jiné výchovné problémy, které byly různými způsoby řešeny. I přes tyto skutečnosti byla na podkladě zájmu rodičů rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2004 sp. zn. 45 P a Nc 125/2004 uvedená ústavní výchova zrušena a mladistvá byla svěřena do péče rodičů, s tím, že nad její výchovou byl stanoven dohled. Tento postup se neprojevil jako správný, neboť mladistvá kvůli častému bití a požívání alkoholu rodiči, z rodinného prostředí utekla. Byla proto rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2005, na základě předběžného opatření, umístěna do D. d. ú. v B.-Š. Později, na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 1. 2006, byla mladistvé znovu nařízena ústavní výchova, kterou od 17. 10. 2007 vykonává s tím, že pobývá ve V. ú. v J. H.
Z takto zjištěných poměrů mladistvé Nejvyšší soud shledal, že místo trvalého bydliště je v jejím případě zcela formální. Mladistvá se svou rodinou trvale již od roku 1994 (s výjimkou doby od března 2004 do dubna 2005) nežije, a vztahy k rodičům a rodině byly za uvedenou dobu evidentně zpřetrhány. Pokud byla umístěna v ústavní výchově, je nutné na základě shora uvedených skutečností uvést, že v jejím rámci vystřídala několik výchovných ústavů, kde byla často i delší dobu, ale vždy se u ní projevovaly jak výchovné nedostatky, tak i problémy s častými útěky, jimiž byly tyto pobyty zpřetrhány. Obdobná situace je i ve vztahu k místu, kde má ústavní výchovu nyní ve V. ú. pro m. v J. H. vykonávat. Zde je sice její pobyt delší, ale je zřejmé, že ani v tomto ústavním zařízení není přítomna soustavně. Naopak je právě v poslední době mapován její další, již poměrně delší dobu trvající útěk. Místo jejího současného přebývání není konkrétně známo. To, že se nachází v okolí B., je toliko pracovníky výchovného ústavu předpokládáno.
Nejvyšší soud pro rozhodnutí uvedeného sporu o příslušnost, na základě všech uvedených zjištění vycházel a v souladu s podmínkami ustanovení §39 zák. č. 218/2003 Sb. posuzoval zejména poměry mladistvé. Především zvažoval, že mladistvá k místu svého trvalého pobytu již nemá žádné vazby. Dopouští se opakovaných útěků z výchovných ústavů, kde již dlouhodobě vykonává ochranou ústavní výchovu. I když je od 17. 10. 2007 do současné doby jejím bydlištěm V. ú. pro m. v J. H., není ani k tomuto místu pro opakované útěky trvale vázána. I nyní je na útěku a v současné době její konkrétní pobyt není znám.
V zájmu mladistvé, s ohledem na všechny její dosavadní osudy, kdy je zřejmé, že není nikde trvale fixována bydlištěm ani výkonem práce či studiem (§37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb.), se jeví nejvhodnějším a nejúčelnějším z hledisek §39 zák. č. 218/2003 Sb., aby uvedenou trestní věc projednal a rozhodl Okresní soud v Karviné. Nejvyšší soud v rámci svých úvah o účelnosti řízení právě u tohoto soudu vycházel ze zmíněného kritéria, kdy byl veden zejména tím, že to byl právě Okresní soud v Karviné, který svým rozhodnutím ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. P 610/2005, 43 P a Nc 375/2005 rozhodl o nařízení ústavní výchovy nad mladistvou. Je tedy zřejmé, že tento soud je obeznámen s poměry mladistvé, prostředím, z něhož pochází, event. i problémy, s nimiž se potýkala, ať ve své rodině nebo i jinde. Vedle tohoto hlediska měl Nejvyšší soud na paměti i to, že ze smyslu ustanovení §37 odst. 2 zák. č 218/2003 Sb., podle něhož nelze-li zjistit žádné místo, podle něhož je určována místní příslušnost podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. nebo jsou – li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno. Takovým místem je podle obsahu spisu právě Okresní soud v Karviné, neboť podle podané obžaloby k činu došlo v B. na okrese K.
Jestliže Nejvyšší soud uvážil všechny uvedené skutečnosti, shledal, že Okresní soud v Karviné, soud pro mládež je za daných okolností soudem, u něhož je konání trestního řízení ve věci mladistvé S. G., se zřetelem na zájmy mladistvé, nejúčelnější. Je nutné poznamenat, že Nejvyšší soud za takový soud nepovažuje Okresní soud v Jindřichově Hradci, kam Okresní soud v Šumperku věc mladistvé S. G. postoupil. Uvedený soud kromě toho, že v jeho obvodu v poslední době mladistvá ve V. ú. pro m. v J. H. vykonávala ústavní výchovu, kde však nepobývala trvale a soustavně, ale spíše sporadicky mezi jednotlivými útěky, nemá o mladistvé žádné rozhodné informace. Nejsou u něj ani možnosti zajistit k jejímu dosavadnímu životu podklady ve smyslu §40 zák. č. 218/2003 Sb. Mladistvou k ústavu, kde přebývá, nic neváže, nemá zde zázemí ani rodinu, nebyl zde spáchán čin, pro nějž je stíhána. Nejsou zde ani orgány, s nimiž by uvedený soud ve vztahu k mladistvé již dříve spolupracoval.
Nejvyšší soud České republiky s ohledem na všechny uvedené poznatky podle §24 odst. 1 tr. ř. určil, že k projednání věci mladistvé S. G. je s ohledem na §39 zák. č. 218/2003 Sb. příslušný Okresní soud v Karviné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně 14. května 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová