ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.846.2008.2
8 Tdo 846/2008-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. srpna 2008 v řízení o dovolání obviněného A. Z., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 5 To 25/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 9/2007, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný A. Z. z důvodu §67 písm. c) tr. ř. b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Obviněný vykonává ve věznici s ostrahou trest odnětí svobody v trvání sedmi let, který mu za pokus trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák. k §219 odst. 1 tr. zák. uložil Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 46 T 9/2007, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 5 To 25/2008.
V řízení o dovolání obviněného rozhodl v neveřejném zasedání Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 8 Tdo 846/2008, tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 5 To 25/2008, a podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Na Nejvyšším soudu proto bylo, aby za popsané situace o vazbě obviněného rozhodl.
Podle §67 tr. ř. platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
V přípravném řízení byl obviněný usnesením soudce Městského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2007, sp. zn. 70 Nt 3589/2007, podle §68 odst. 1 tr. ř. vzat do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. b), c) tr. ř. se započtením vazby od 18. 4. 2007 od 21.00 hodin. Tyto důvody vazby byly posléze modifikovány; státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství usnesením ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 3 KZV 27/2007, rozhodla tak, že pominul důvod vazby podle §67 písm. b) tr. ř. a nadále byl obviněný ponechán ve vazbě z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř. Naposledy bylo rozhodnuto o vazbě usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 46 T 9/2007, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 2. 2008, sp. zn. 5 To 19/2008, tak, že podle §71 odst. 4, 6 tr. ř. byl obviněný ponechán ve vazbě z důvodu §67 písm. c) tr. ř., a to až do jeho převedení do výkonu trestu odnětí svobody (stalo se tak 26. 3. 2008 po právní moci odsuzujícího rozsudku).
Nejvyšší soud za současné situace přihlédl k tomu, že obviněný byl ve svém předchozím životě vždy odkázán na dopomoc jiné osoby, neboť není schopen beze zbytku se sám o sebe postarat. Spouštěcím mechanismem projednávaného činu byl jeho nesouhlas s uvažovaným způsobem řešení situace ohledně místa jeho bydliště. Nelze proto vyloučit, že by se i v budoucnu mohl dopustit obdobného jednání, ať již vůči poškozené – své sestře, případně třetí osobě, která by se na péči o něj jakýmkoliv způsobem podílela. Rovněž není možné přecenit skutečnost, že se dříve takového agresivního jednání nedopustil, neboť jiné osoby (kromě nyní již zemřelých rodičů) se v minulosti žádným způsobem na nutné péči o obviněného nepodílely; neměl proto důvod na případná odlišná stanoviska dalších osob neadekvátně reagovat. V těchto souvislostech je nezbytné zohlednit i závěry znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, kteří u obviněného konstatovali zvýšenou agresivitu, která se může uplatňovat v situacích, kdy se bude cítit omezován v uspokojování svých potřeb. Dále u něj zjistili smíšenou poruchu osobnosti, v rámci které je jeho osobnost nevyvážená, simplexní, nevyzrálá, má smíšené rysy histrionské, impulzivní, anetické a schizoidní.
Vzhledem k těmto skutečnostem je třeba i v současném stádiu řízení o dovolání učinit závěr, že je dána reálná hrozba, že v případě propuštění obviněného na svobodu hrozí dokonání trestného činu, o který se pokusil, případně opakování trestné činnosti, pro niž je stíhán.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dospěl k závěru, že u obviněného A. Z. je dán důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř., a proto za splnění podmínek §265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 27. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jan Bláha
Vypracovala:
JUDr. Marie Slaná