Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.07.2008, sp. zn. 8 Tdo 890/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.890.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.890.2008.1
sp. zn. 8 Tdo 890/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. července 2008 o dovolání obviněného L. M., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 6 To 384/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 2 T 473/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného L. M. odmítá . Odůvodnění: Obviněný L. M. byl rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 11. 2. 2003, sp. zn. 2 T 473/2002, uznán vinným v bodech 1) až 39) jednak trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a v bodech 1) až 19), 21) až 39) trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy mu soud uložil podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost zaplatit poškozeným způsobenou škodu a podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozené, jimž nároky nepřiznal v požadované výši, odkázal se zbytky uplatněných nároků na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění soudu prvého stupně se obviněný těchto trestných činů dopustil v době od 4. 2. 2002 do 6. 5. 2002 v okrese U. H. tak, že za použití násilí vnikal do rekreačních objektů a chat a v těchto odcizoval zpravidla potraviny a alkohol. Rozsudek soudu prvého stupně napadl obviněný odvoláním, o němž Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 6 To 384/2007, rozhodl tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl. Citované rozhodnutí soudu druhého stupně napadl obviněný vlastnoručním podáním ze dne 6. 3. 2008, které bylo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručeno dne 7. 3. 2008 a jež označil jako „stížnost“. Konstatoval, že „… využívá svého práva na podání stížnosti proti usnesení č. j. 2 T 473/2002, jelikož chce prostřednictvím svého obhájce podat dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočka Zlín č. j. 6 To 384/2007“ (č. l. 551 spisu). Na toto podání reagoval Okresní soud v Uherském Hradišti dne 12. 3. 2008 dopisem adresovaným obviněnému se žádostí o upřesnění, čeho se domáhá. Třebaže mu byla písemnost doručena dne 18. 3. 2008 (č. l. 553 spisu), zůstala bez odezvy. Obviněný byl proto dne 31. 3. 2008 předveden před samosoudce okresního soudu a do protokolu uvedl, že „… se domáhá dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu“. Současně dodal, že si obhájce na plnou moc nezvolil, neboť je bez finančních prostředků (č. l. 558 spisu). Okresní soud v Uherském Hradišti proto dne 7. 4. 2008 za účelem odůvodnění dovolání ustanovil obviněnému obhájkyní JUDr. H. S., která veškeré potřebné písemnosti, a to ustanovení obhájce, obžalobu, rozsudek soudu prvého stupně, usnesení soudu druhého stupně, stížnost sepsanou obviněným a jeho vyjádření ze dne 31. 3. 2008, převzala dne 11. 4. 2008 (č. l. 547 spisu); do budovy okresního soudu k prostudování spisu se dostavila dne 23. 4. 2008 (č. l. 562 spisu). Obviněný podal prostřednictvím ustanovené obhájkyně u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 15. 5. 2008 dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 6 To 384/2007, a opřel je o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tvrzením, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení (č. l. 563 spisu). Ve stručném podání namítl, že soud druhého stupně nevyvodil ze svých skutkových zjištění odpovídající právní závěry, nepřihlédl k okolnostem, které (obviněný) uvedl v opravném prostředku a nezprostil jej obžaloby; opakovaně zdůraznil, že se protiprávního jednání nedopustil, doznání v přípravném řízení učinil v silné opilosti, takže nevěděl, co vypovídá. Vzhledem k uvedenému dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 6 To 384/2007 a ve smyslu §265m tr. ř. ve věci sám rozhodl tak, že jej podle §226 písm. c) tr. ř. zprostí obžaloby. Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do rozhodnutí Nejvyššího soudu nevyjádřila. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že v této trestní věci je dovolání přípustné, neboť napadá usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl dovolatel uznán vinným a uložen mu trest [§265a odst. 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1 tr. ř.). Současně však zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně. Pro úplnost je třeba uvést, že obviněný byl v této trestní věci již v přípravném řízení a v řízení před soudem prvého stupně zastupován obhájkyní. V souvislosti s rozhodnutím o vazbě obviněného dne 20. 6. 2002 (č. l. 315 spisu) byla téhož dne ustanovena soudkyní Okresního soudu v Uherském Hradišti jeho obhájkyní JUDr. J. T. (č. l. 336 spisu). Dne 10. 4. 2003 byl obviněný usnesením tohoto okresního soudu ze dne 9. 4. 2004, sp. zn. 2 T 473/2002, propuštěn z vazby na svobodu (č. l. 503 spisu). Protože pominuly důvody nutné obhajoby, samosoudce okresního soudu dne 8. 6. 2007 zrušil ustanovení jmenované obhájkyně (č. l. 544 spisu). Obviněný opatření převzal osobně dne 8. 6. 2007 a samosoudcem okresního soudu byl poučen o jeho obsahu, včetně práva zvolit si obhájce na plnou moc (č. l. 546 spisu). V době rozhodování odvolacího soudu a doručování opisu jeho usnesení nebyl obviněný obhájcem zastoupen. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Podle §265d odst. 2 věty první až třetí tr. ř. platí, že obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§125 odst. 3 tr. ř.). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. K běhu dovolací lhůty je třeba ještě připomenout, že podle §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Jelikož usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 6 To 384/2007, bylo doručeno obviněnému dne 5. 3. 2008 [viz doručenka na č. l. 547a) spisu]; od tohoto okamžiku začala obviněnému běžet lhůta pro podání dovolání, přičemž poslední den této lhůty připadl na den 5. 5. 2008. Jestliže ustanovená obhájkyně obviněného sepsala dovolání dne 7. 5. 2008 a Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručila osobně teprve dne 15. 5. 2008, učinila tak opožděně, tj. až po uplynutí lhůty dvou měsíců stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. Skutečnost, že opatřením samosoudce Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 7. 4. 2008, sp. zn. 2 T 473/2002 (č. l. 561 spisu), byla obviněnému jako obhájkyně ustanovena JUDr. H. S. za účelem odůvodnění podání obviněného ze dne 7. 3. 2008, nemůže mít vliv na průběh lhůty k podání dovolání zakotvené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. Podstatná je skutečnost, že obviněnému bylo rozhodnutí odvolacího soudu doručeno již dne 5. 3. 2008 a od tohoto okamžiku mu běžela nepřetržitě lhůta dvou měsíců k podání dovolání, která se uvedeným opatřením nikterak neprodloužila, takže uplynula dne 5. 5. 2008. Nutno rovněž připomenout, že pokud bylo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručeno dne 7. 3. 2008 podání obviněného označené jako stížnost, tak nemohlo být za dovolání považováno, neboť nebylo učiněno prostřednictvím obhájce (viz citované znění §265d odst. 2 věty první a druhé tr. ř.). Navíc i usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 25. 10. 2007, sp. zn. 6 To 384/2007, obsahuje zákonu odpovídající poučení o dovolání. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se ve smyslu §265d odst. 2 tr. ř. nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno, a proto s ním nelze spojovat žádné účinky týkající se dovolání, tj. ani účinky z hlediska zachování lhůty k podání dovolání podle §265e tr. ř. Učinil-li tedy obviněný uvedené podání sice ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně, ale dovolání podal prostřednictvím svého obhájce až po uplynutí této lhůty, jde o dovolání podané opožděně a jako takové ho dovolací soud odmítne podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. (viz rozhodnutí publikované pod č. T 679. v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, Svazek 4, Praha: C. H. Beck, 2004). Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat). Nejvyšší soud rozhodnutí o odmítnutí dovolání učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 30. července 2008 Předseda senátu: JUDr. Jan B l á h a Vypracovala: JUDr. Marie Slaná

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/30/2008
Spisová značka:8 Tdo 890/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.890.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02