ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.1.2009.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. ledna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky A. R. , rozsudkem Zemského soudu ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. 052 Hv 93/07 m, pro trestný čin krádeže podle §127, §128 odst. 1 bod 4, §130 první případ, §131 první případ, trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Vídni, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 7. února 2008, byla A. R. uznána vinnou trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila trestné činnosti v podstatě tak, že si dne 5. listopadu 2007, na Západním nádraží ve V. , Rakouská republika, společně s jinak odsouzeným S. N. , vyhlédla u W. U. B. poškozeného D. E. , pod záminkou pozvání na kávu jej oslovila, a v průběhu tohoto rozhovoru mu z pravé zadní kapsy kalhot odcizila finanční částku ve výši 3.735,35 EURO, se kterou se následně vydala na útěk. Poškozený odsouzenou sledoval, byl ale zastaven jinak odsouzeným S. N. , který celou situaci pozoroval, k poškozenému přistoupil a z krátké vzdálenosti mu přinejmenším dvakrát vstříkl pepřový sprej do obličeje.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je státní občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená A. R. se dopustila majetkové trestné činnosti, kterou způsobila vyšší škodu na cizím majetku. Nebezpečnost jejího jednání je rovněž zvyšována způsobem provedení činu, tj. tím, že čin spáchala na věci, kterou měl poškozený při sobě a bezprostředně po činu v součinnosti s další osobou se pokusila uchovat si věc násilím. Odsouzená tedy jednala tak, že její čin lze označit za závažný ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2009
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík