ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.32.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 32/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. května 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. B. , rozsudkem Obvodového soudu Weiden in der Oberpfalz ze dne 19. 2. 1998, vedeného pod sp. zn. 1 Ds 7 Js 13834/97, pro obzvláště závažný případ krádeže, podle §§242, 243 I S. 2 č. 1, 25 II, 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem německého Obvodového soudu Weiden in der Oberpfalz z 21. 1. 1998, který nabyl právní moci dne 19. 2. 1998, byl M. B. uznán vinným trestným činem krádeže a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců a k úhradě nákladů soudního řízení.
Podle zjištění výše uvedeného soudu se obviněný dopustil uvedené trestné činnosti tím, že
v době od 16. 9. 1997 do 17. 9. 1997 odcizil buď sám nebo se spolupachatelem v obci S. W. motorovou pilu zn. H. , v hodnotě cca 1 200,- DM, schránku na ořechy zn. H. v hodnotě cca 300,- DM, přístroj pro bezdrátový telefon zn. S. v hodnotě cca 300,- DM, ruční radiový přístroj zn. M. v hodnotě cca 180,- DM, dále hliníkovou skříňku s elektrickými měřícími přístroji a nářadím v hodnotě cca 1 000,- DM a také jednu mapku z umělé kůže s kapesním počítačem a zápisníkem.
Dne 13. 10. 1997 kolem poledne, jel obv. B. ještě s jedním komplicem svým osobním autem s přívěsem přes hraniční přechod W. na spolkové území, přičemž auto řídil jeho komplic, jelikož B. nevlastnil řidičský průkaz. V uvedený den se ve východní části okresu N. a. d. W. konala uzávěrka kvůli sběru odpadu. V průběhu odpoledne pak obviněný se svým komplicem naložili rozličné odpady do svého přívěsu. Kolem 20.00 hod. pak oba dojeli do obce S. do blízkosti tovární haly svědka K. v ul. F. Obv. B. vstoupil otvorem pro odsávání a drcení třísek do skladu, odtamtud se odebral do výrobní haly a tam odcizil 5 let starý kompresor v hodnotě cca 500,- DM a jednu 5 – 6 let starou elektrickou pilu v hodnotě cca 250,- DM. Ukradené zboží uložil na jakémsi v blízkosti se nacházejícím můstku. Komplic zatím čekal během provádění činu ve vozidle a pak jel společně s B. k tomu můstku, kde společně získanou kořist naložili na přívěs osobního vozu a vše ukryli pod haldu odpadků.
Poté oba pokračovali přes obec F. do obce S. , kde zastavili v určité vzdálenosti od tesařské dílny pana G. Potom se buď oba anebo jen obv. B. sám odebral k tesařské dílně pana G. , kde B. prknem rozbil okno, a tak se dostal do budovy. Z výrobní haly poté odcizil motorovou pilu v hodnotě 1 400,- DM, jednu ruční kotoučovou pilu v hodnotě cca 550, DM, jeden ruční hoblík v hodnotě cca 500,- DM, jeden kapesní počítač v hodnotě asi 20,- DM a rovněž bezdrátový telefon v hodnotě 400 – 500 DM. Poté oba obžalovaní společně naložili kořist, částečně do osobního vozu a částečně do přívěsu pod sebrané odpadky a vydali se dále k hraničnímu přechodu W. , odkud hodlali cca ve 22.30 hod. vycestovat z německého území. Přitom se museli na základě oznámení svědka G. podrobit kontrole a ukradené zboží bylo nalezeno – s výjimkou bezdrátového telefonu, který obv. B. vyhodil.
V případech 2. a 3. oba obvinění jednali na základě společného rozhodnutí s tím, že takto získané věci měli v úmyslu v České republice prodat a o výtěžek se chtěli podělit.
Trestného činu krádeže se obv. B. v případě uvedeným pod bodem 1. dopustil trestného činu krádeže ve smyslu §§242 odst. 1, 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a trestnými činy uvedenými pod bodem 2. a 3. se dopustil trestného činu krádeže obzvláště závažného charakteru spolu se spolupachatelem, a to ve dvou věcně a časově shodných případech ve smyslu §§242 odst. 1, 243 odst. 1 věta 2 č. 1, 25 odst. 2, 53 německého trestního zákoníku, za což byly obv. B. vyměřeny následující dílčí tresty: pro případ 1 – trest odnětí svobody 9 měsíců, případ 2 – trest odnětí svobody 6 měsíců, případ 3 – trest odnětí svobody 12 měsíců. Z těchto dílčích trestů byl podle §§53, 54 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce 1 roku a 6 měsíců. Náklady soudního řízení byly určeny dle §§464, 465 odst. 1 trestního řádu Spolkové republiky Německo.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 22. 4. 2009, pod sp. zn. 320/2009-MOT-T/5, v souladu s ust. §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení obviněného M. B. německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 24. 4. 2009.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který byl za něj uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu i z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť obviněný M. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zákona).
V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky materiální povahy, neboť obviněný M. B. se pro finanční prospěch dopustil závažné úmyslné trestné činnosti proti majetku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že obviněnému byl uložen citelný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. května 2009
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman