ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.35.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 35/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 2. června 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky F. H. rozsudkem Zemského soudu v Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 1998, sp. zn. 3 KLs 508 Js 787/97.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Nürnberg-Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 1998, sp. zn. 3 KLs 508 Js 787/97, byl F. H. uznán vinným trestným činem zkrácení daní s falšováním listin podle §369, §370 I č. 2 a §375 II daňového řádu a §267, §52 a §74a trestního zákona. Této trestné činnosti se dopustil společně s J. H. tím, že koncem dubna 1997 v alkoholovém a daňovém skladu v L. v Ř. převzali každý 128 sudů po 220 litrech 96,9 % alkoholu bez zaplacení daně s tím, že při vstupu do České republiky bude vyměřena příslušná daň, přičemž pro účely přepravy alkoholu bez omezení přes státní hranice v rámci území Evropské unie byli vybaveni příslušnými přepravními doklady. Dne 10. května 1997 přijeli na hraniční přechod W. ke konečnému celnímu odbavení a zde bylo zjištěno při kontrole, že přepravní doklady předložené odsouzenými nesouhlasí se skutečným nákladem, když podle předložených nákladních listů měli převážet každý po 15 000 láhví čističe WC Ente pro neexistující firmy E.-R. GmBH v H. a K. S. B., s. r. o., v P. a přeložené doklady byly opatřeny otisky falešných razítek hlavního celního úřadu H. - St. A. a hlavního celního úřadu W. a původní doklady z L. v Ř. byly také opatřeny falešnými otisky razítka celního úřadu P. v M./V. Tímto svým jednáním zkrátili daň z destilátů každý za 26 915,3 litrů čistého alkoholu ve výši 686 340,15 DM. Za tuto trestnou činnost byl F. H. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 5. 2009, pod sp. zn. 317/2009–MOT–T/3, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Nejvyšší soud zjistil, že v dané věci již jednou rozhodl usnesením ze dne 15. 8. 2000, sp. zn. 11 Tcu 37/2000, a to na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 24. 5. 2000, sp. zn. 3739/99-M a 3742/99-M. Citovaným usnesením Nejvyšší soud návrhu vyhověl a rozhodl, že se údaje o shora citovaném odsouzení F. H. do evidence Rejstříku trestů České republiky zaznamenají.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud nyní projednávanému návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. června 2009
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch