ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.71.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 71/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. ledna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky A. A., rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. 1125 Ds 312 Js 34446/07, a to pro trestný čin krádeže a trestný čin počítačového podvodu podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 3, §263a odst. 1 a 2, §263 odst. 3 věta 1, věta 2 č. 1, §25 odst. 2 a §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1(jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 17. července 2007, byl A. A. uznán vinným trestným činem krádeže a trestným činem počítačového podvodu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění cizozemského soudu dopustil v podstatě tím, že:
- dne 30. ledna 2007 v době kolem 16.30 hod, v metru mezi M. a G., M., S. r. N., společně s jinak odsouzeným P. K., odcizil z uzavřené příruční tašky poškozeného P. peněženku s finanční hotovostí přibližně ve výši 60,- EUR, EC-kartou V.-R. R. e., EC-kartou D. B. A. a lístky s jejich PIN kódy, a to tak, že jeden z odsouzených při činu pozoroval okolí a zároveň svým tělem kryl druhého odsouzeného, který vytahoval peněženku z příruční tašky poškozeného,
- dne 30. ledna 2007 v době kolem 16.50 hod., společně s jinak odsouzeným P. K., prostřednictvím platební karty poškozeného P., kterou mu odcizil způsobem výše popsaným, vyzvedl v bankomatu D. B., z účtu poškozeného u V.-R. finanční hotovost ve výši 2 000,- EUR, a prostřednictvím druhé z odcizených platebních karet vyzvedl z účtu poškozeného u D. B. A. finanční hotovost ve výši 500,- EUR,
- v období od 31. ledna 2007 do 2. února 2007, ve čtyřech případech, společně s odsouzeným P. K., prostřednictvím platební karty poškozeného P., kterou mu odcizil způsobem výše popsaným, vyzvedl v bankomatech na různých místech České a Slovenské republiky, z účtu poškozeného u V.-R. E. e. finanční hotovost celkem ve výši 3 055,48 EUR,
- dne 13. února 2007 v době mezi 7.15 hod a 8.00 hod., v metru na S., M., S. r. N., společně s jinak odsouzenými P. K. a R. M., odcizil z příruční tašky poškozeného V. červenou peněženku s hotovostí přibližně ve výši 35,- EUR, EC-kartou S.–b., lístkem s PIN kódem, platební kartou, zákaznickou kartou, visitkami a kartičkou zdravotní pojišťovny, a to tak, že při činu pozoroval okolí a svým tělem kryl jinak odsouzeného P. K., který vytahoval peněženku z příruční tašky poškozeného,
- dne 13. února 2007 přibližně v 8,00 hod, společně s jinak odsouzenými P. K. a R. M., prostřednictvím platební karty poškozeného V., kterou odcizil způsobem výše popsaným, vyzvedl v bankomatu H.-V., z účtu poškozeného u S.-B. finanční hotovost ve výši 1 550,- EUR, a to tak, že pozoroval okolí, aby mohl případně varovat jinak odsouzeného P. K., který vybíral hotovost z bankomatu. Finanční podíl odsouzeného na tomto činu činil 725,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že A. A. je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky /trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. a trestný čin neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. A. A. se opakovaně dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Svým jednáním naplnil znaky hned dvou trestných činů. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík