ECLI:CZ:NS:2009:11.TD.53.2009.1
sp. zn. 11 Td 53/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněných N. K., R. K., E. M., S. P., a R. P., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 52 T 2/2009 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2009 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. řádu s přihlédnutím k §22 tr. řádu j e k projednání trestní věci obviněných N. K., R. K., E. M., S. P. a R. P. p ř í s l u š n ý Krajský soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně podala dne 9. 4. 2009 Krajskému soudu v Brně obžalobu na obviněné N. K., R. K., E. M., S. P. a R. P. pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák, podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., u obviněných R. K., S. P. a R. P. spáchané zvlášť nebezpečným recidivistou podle §41 odst. 1 tr. zák, a u obviněného N. K. pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. b) tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že
1. obvinění N. K. a R. P. jako členové organizované skupiny působící ve více státech zorganizovali dovoz heroinu do Švédska, obv. R. P. dne 2. 1. 2008 společně s P. G., vypůjčili z firmy R. T. v O. vozidlo zn. Škoda Octavia červené barvy, do kterého obv. N. K. ukryl 16 kusů balíčků s celkovým množstvím 3 954,98 g heroinu, P. G. (odsouzen ve Švédsku) s tímto vozidlem odjel z České republiky do Švédska, a obv. R. P. po cestě řídil činnost P. G. tím, že mu dával pokyny a monitoroval jak bezpečnostní situaci, tak i pohyb P. G. s vozidlem Škoda Octavia, čímž se podílel na zajištění dodávky heroinu určeného pro dosud nezjištěnou osobu ve Švédsku, která měla následně heroin distribuovat, přičemž s tímto vozidlem byl v H. ve Švédsku dne 5. 1. 2008 P. G. zadržen a ve vozidle byl nalezen heroin v uvedeném množství;
2. obvinění N. K., R. K., E. M. a S. P. v rámci organizované skupiny se podíleli na zprostředkování a zajištění výroby metamfetaminu, obv. S. P., v období měsíců listopadu 2007 až ledna 2008 z důvodu podílu na zisku seznámil za účelem výroby metamfetaminu ve větším rozsahu výrobce metamfetaminu R. K. s N. K., a dále až do dubna 2008 fungoval jako prostředník v obchodu s metamfetaminem mezi výrobcem R. K. na straně jedné a odběratelem N. K. a E. M. na straně druhé; obviněný N. K. si v měsíci únoru 2008 objednal u R. K. prostřednictvím S. P. výrobu nejméně 1 kg metamfetaminu, na což mu předal finanční hotovost ve výši 100.000,- Kč, určenou na nákup léčiv s obsahem pseudoefedrinu a dalších komponentů potřebných k výrobě metamfetaminu, obviněný R. K. v průběhu měsíců února a dubna 2008 v M. B. nejméně ve 2 případech neoprávněně vyrobil nejméně 73 g metamfetaminu, který byl určen pro N. K., a z toho 60 g metamfetaminu předal dne 9. 3. 2008 v M. B. obv. E. M., který metamfetamin dovezl N. K. do bytu v P.-H. s tím, že metamfetamin je určen pro další distribuci dosud neustanoveným osobám, a dále v blíže nezjištěný den do 5. 4. 2008 předal N. K. 13 g metamfetaminu určeného k další distribuci;
3. obvinění N. K., R. K. a S. P. v rámci organizované skupiny působící ve více státech v období od ledna 2008 do dubna 2008 obv. S. P. z Věznice v R. telefonicky opakovaně kontaktoval blíže nezjištěnou osobu S. v Srbsku a osobu R. B. v Kosovu, kdy s osobou R. B. domluvil nákup nejméně 5 kg efedrinu určeného na výrobu metamfetaminu za částku cca 3 – 5.000 Euro za jeden kilogram s tím, že pro efedrin pošle osobu z ČR, která efedrin přiveze ze Srbska do České republiky, N. K. na blíže nezjištěných místech České republiky pokračoval v telefonickém jednání s osobu S. a dalšími osobami ohledně dovozu blíže nezjištěného množství efedrinu, kdy v návaznosti na tato jednání připravoval se S. P. cestu osobním vozidlem z České republiky do Srbska za účelem dovezení nejméně 4 kg efedrinu za částku cca 3.000 Euro za 1 kg; cestu měl vykonat R. K. po domluvě se S. P. osobním vozidlem z České republiky společně s L. přes hraniční přechod B.– K., nebo M. – D., do Srbska poblíž města B., kde měl od osoby R. B. zakoupit nejméně 5 kg efedrinu za částku cca 3 – 5.000 Euro za 1 kg efedrinu a v osobním vozidle tento efedrin převézt přes hraniční přechod do České republiky a zde z efedrinu vyrobit metamfetamin;
- přičemž tohoto jednání se dopustili bez příslušného povolení přesto, že heroin náleží mezi omamné látky uvedené v seznamu IV. podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a v příloze č. 3 k zákonu č. 167/1998 Sb., metamfetamin náleží mezi psychotropní látky zařazené do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách a je zařazen v příloze č. 5 k zákonu č. 167/1998 Sb., efedrin je uveden jako prekurzor v kategorii 1 přílohy I. Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 273/2004 nebo v kategorii 1 přílohy Nařízení rady (ES) č. 11112005, s vědomím, že se o takové látky jedná;
- přičemž obv. R. K. se dopustil shora uvedené trestné činnosti jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., neboť byl odsouzen a potrestán pro trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a podle §188 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a §9 odst. 2 tr. zák. pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Okresním soudem v Mladé Boleslavi rozsudkem sp. zn. 2 T 260/2003 ze dne 6. 4. 2004 k trestu odnětí svobody ve výši 40 měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou, tato skutečnost podstatnou měrou zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti jednání obviněného, pro které je nyní trestně stíhán a obžalován, a to vzhledem ke krátké době, která uplynula od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a zapojení opakovaně do páchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu;
- přičemž obv. S. P. se dopustil shora uvedené trestné činnosti jako zvlášť nebezpečný recidivista ve smyslu §41 odst. 1 tr. zák., a to vzhledem k tomu, že byl odsouzen a potrestán pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 4 písm. c) tr. zák. Městským soudem v Praze sp. zn. 57 T 4/2002 ze dne 25. 10. 2002, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 10 let nepodmíněně, který nyní vykonává ve Věznici R., a který již z větší části vykonal, přičemž tato skutečnost podstatnou měrou zvyšuje stupeň společenské nebezpečnosti trestného jednání, pro které je nyní obv. S. P. trestně stíhán a obžalován, neboť se dalšího zvlášť závažného úmyslného trestného činu dopustil v době výkonu uloženého trestu odnětí svobody;
- přičemž obv. R. P. se dopustil shora uvedené trestné činnosti jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., neboť byl odsouzen Krajským soudem v Ostravě pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. rozsudkem sp. zn. 37 T 2/2001 ze dne 20. 6. 2001 a byl mu uložen trest odnětí svobody ve výši 8 roků nepodmíněně se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou, z výkonu trestu odnětí svobody byl Krajským soudem v Ostravě dne 30. 6. 2006 pod sp. zn. 1 Pp 42/2005 propuštěn na zkušební dobu v trvání 1 roku a osvědčil se dne 7. 8. 2008, dále byl odsouzen k trestu zákazu činnosti ve výměře 6 let spočívající v zákazu podnikání ve zprostředkovatelské, leasingové a stavební činnosti a v zákazu zastávání funkcí ve statutárních orgánech společnosti, přičemž tato skutečnost podstatnou měrou zvyšuje nebezpečnost trestného jednání, pro které je obv. R. P. trestně stíhán a obžalován, a to vzhledem k době, která uplynula od podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a ve které se opakovaně dopouští zvlášť závažného úmyslného trestného činu;
4. obv. N.K. se nejméně od 15. 1. 2008 do 22. 4. 2008 zdržoval na území České republiky, ačkoli mu byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 45 T 13/2001, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. 3 To 50/2005, podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 9. 2009, sp. zn. 52 T 2/2009, byla podle §222 odst. 1 tr. řádu trestní věc obviněných N. K., R. K., E. M., S. P. a R. P., předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Krajský soud v Brně není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci. Místní příslušnost Krajského soudu v Brně byla založena skutkem popsaným pod bodem 3. obžaloby, kdy obvinění N. K., R. K. a S. P. měli připravovat a organizovat dovoz efedrinu ze Srbska do ČR za účelem výroby metamfetaminu, přičemž k tomuto dovozu mělo dojít právě přes území Jihomoravského kraje, konkrétně podle obžaloby přes hraniční přechod B. – K., nebo M. – D. Po provedeném dokazování v rámci nařízeného hlavního líčení vyšlo najevo, že neexistují konkrétní důkazy, z nichž by bylo možno dovodit úmysl obviněných N. K., R. K. a S. P. dovézt objednaný efedrin do ČR právě přes území obvodu Krajského soudu v Brně. Tuto skutečnost u hlavního líčení připustila též státní zástupkyně a dále nesetrvala na tom, aby nutně bylo součástí skutkové věty, že obvinění měli dovézt efedrin právě přes popsané hraniční přechody na území Jihomoravského kraje. Námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Brně k projednání trestní věci vznesli v rámci závěrečných řečí u hlavního líčení dne 11. 9. 2009 rovněž obhájci obviněných. Z provedeného dokazování tedy vyplývá, že žalovaná trestná činnost pod bodem 1. obžaloby měla být spáchána především v obvodu Krajského soudu v Ostravě, přičemž v tomto případě jde o nejzávažnější a dokonanou trestnou činnost v rámci podané obžaloby, pod bodem 2. a 3. obžaloby měla být trestná činnost spáchána na území M. B., P. a ve Věznici R., tj. v obvodu Krajského soudu Praha, Městského soudu Praha a Krajského soudu v Ústí nad Labem. Podle §18 tr. řádu je prvotním kritériem pro místní příslušnost soudu právě místo činu, které musí být v obvodu jednajícího soudu. Takové kritérium však u Krajského soudu v Brně splněno není a v obvodu Krajského soudu v Brně není ani místo bydliště, výkonu práce či pobytu obviněných, ani zde trestná činnost nevyšla najevo. Obhajoba uplatnila námitku místní nepříslušnosti soudu v závěrečné fázi hlavního líčení, těsně před meritorním rozhodnutím soudu a soud tuto námitku pro provedeném dokazování vyhodnotil jako plně důvodnou, neboť místní příslušnost Krajského soudu v Brně není založena žádným ze zákonných kritérií a pokud by soud rozhodoval přes vznesenou námitku, porušil by ústavně garantované a v trestním řádu ošetřené právo na zákonného soudce jakož i princip rozhodování věcně a místně příslušných soudů. Místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí trestní věci obviněných je podle názoru Krajského soudu v Brně především Krajský soud v Ostravě, alternativně pak také Krajský soud v Praze, Městský soud v Praze nebo Krajský soud v Ústí nad Labem. Závěrem svého usnesení Krajský soud v Brně opakovaně uvedl, že ačkoliv ve věci provedl celé dokazování, nemůže pro vznesenou námitku obhajoby ve věci rozhodovat, ačkoliv by to bylo účelné ve smyslu ustanovení §25 tr. řádu, neboť odejmout a přikázat věc jinému soudu než místně příslušnému může opět pouze nejblíže společně nadřízený soud. Teprve po rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy bude autoritativně objasněna otázka, který z krajských soudů bude ve věci jednat a meritorně rozhodovat.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. řádu a dospěl k tomuto závěru.
Ze shromážděných důkazů je zřejmé, že k žalovanému jednání obviněných N. K., R. K., E. M., S. P. a R. P. mělo dojít na různých místech České republiky, přičemž z provedeného dokazování nevyplývá, že by existoval nějaký konkrétní důkaz, který by odůvodňoval místní příslušnost Krajského soudu v Brně k projednání a rozhodnutí této trestní věci. Jedním z míst, kde mělo dojít k jednání, pro něž jsou obvinění žalováni, je obvod Krajského soudu v Ostravě, kde došlo podle obžaloby ke spáchání nejzávažnější a dokonané trestné činnosti. Za tohoto stavu je v souladu s ustanovením §18 odst. 1 tr. řádu Krajský soud v Ostravě jedním ze soudů, který je místně příslušný k projednání této trestní věci.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. řádu s přihlédnutím k §22 tr. řádu rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 17. prosince 2009
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera