ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.1032.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1032/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné R. a.s., proti povinné Ing. M. N., zastoupené advokátem, pro částku 12.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 25 Nc 5425/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze z 27. 9. 2006, č. j. 29 Co 396/2006-96, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud v napadeném, tj. III. výroku, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., a ve IV. „závislém“ výroku (o náhradě nákladů řízení), usnesení okresního soudu z 22. 2. 2006, č. j. 25 Nc 5425/2002-82, potvrdil
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř., povinná namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právní posouzení věci a že „podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování“. Soud totiž podle jejího názoru „skutečnou výši nákladů exekuce nezjišťoval……a s možným výtěžkem exekuce ji neporovnal“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. je-li dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
I kdyby bylo pominuto, že povinná – namítá-li, že „rozhodnutí nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování“ – neuplatňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů (občanský soudní řád totiž zná jako dovolací důvod pouze případy, kdy rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), nelze dovolání považovat za přípustné.
Dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. je totiž uplatnitelný (viz. výše) jen v případech, kdy je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., případně podle obdobného užití těchto ustanovení, zatímco v daném případě – potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu bez předchozí kasace – jde o situaci, kdy by přípustnost dovolání měla být dána podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ustanovením §238a odst. 2 o. s. ř. Toto posledně citované ustanovení však povinná – jež přípustnost dovolání dovozuje pouze z ustanovení §238a odst. 1 písm. d) o. s. ř., a jež tak ani netvrdí, že rozhodnutí má zásadní právní význam, a v čem by tento význam měl spočívat – opomíjí.
Pokud jde o dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ten zůstal pouze ohlášen. Povinná totiž ani netvrdí nesprávnou aplikaci či interpretaci práva; její výtka nesprávnosti právního posouzení věci je vznesena pouze jako důsledek (namítnuté) nesprávnosti skutkového zjištění stran výše nákladů exekuce.
Protože tedy dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné, jež by jinak měla podle §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2009
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu