ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.1037.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 1037/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného T-M. C. R. a.s., proti povinnému P. K., pro 7.728,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 15 E 30/2003, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. září 2006, č. j. 21 Co 376/2006 - 38, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. září 2006, č. j. 21 Co 376/2006 - 38, a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 9. června 2004, č. j. 15 E 30/2003 - 20, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Prostějově k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 6. 2004, č. j. 15 E 30/2003 - 20, kterým okresní soud zastavil podle §268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného (nařízený podle rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR – Č. t. ú. ze dne 23. 10. 2000, č. j. 585555/2000 - 6371, k vydobytí pohledávky 7.728,70 Kč s příslušenstvím, usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 1. 2003, č. j. 15 E 30/2003 - 5), a jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí správního orgánu (Č. t. ú.), jehož výkon byl nařízen, lze vykonat jen ve lhůtě uvedené v §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 71/1967 Sb.“), a jelikož tato prekluzivní lhůta uplynula dne 30. 11. 2003, aniž byl výkon realizován, je výkon rozhodnutí od tohoto data nepřípustný a byl správně zastaven.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal oprávněný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238a o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v otázce „aplikace §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. při výkonu správního rozhodnutí v občanském soudním řízení za situace, kdy je správním rozhodnutím přiznáno právo soukromoprávní povahy, jehož promlčecí doba je upravena zvláštním právním předpisem“, která je odvolacími soudy řešena rozdílně a kterou odvolací soud v daném případě posoudil v rozporu s hmotným právem, konkrétně s úpravou promlčení v občanském zákoníku a v obchodním zákoníku. S poukazem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. 31 Cdo 1966/2004, namítá, že ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., upravující zánik možnosti právo vymoci výkonem rozhodnutí (nikoli tedy prekluzi práva), nemůže být v řízení o výkon rozhodnutí použito, jestliže vykonávané správní rozhodnutí přiznává právo soukromoprávní povahy vyplývající ze závazkového právního vztahu (právo na zaplacení telekomunikačních úhrad), jehož promlčecí doba je upravena hmotným předpisem soukromého práva. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání je ve smyslu §237 odst. 1 písm. c), odst. 3, §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. přípustné (a rovněž důvodné), protože odvolací soud své rozhodnutí vybudoval na dříve obecně přijímaném výkladu ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., jenž však byl - v případech, o který jde i v dané věci - změněn usnesením velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. 31 Cdo 1966/2004, uveřejněným v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 82, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že při soudním výkonu rozhodnutí správního úřadu, kterým bylo oprávněnému přiznáno právo, jež podle příslušných hmotněprávních ustanovení podléhá promlčení, se ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. nepoužije (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 4034/2007).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud ČR je podle §243b odst. 2, části věty za středníkem o. s. ř. zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. srpna 2009
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu