ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.306.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 306/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. s., a. s., proti povinnému B. B., pro 5.093,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 1 E 444/2000, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2000, č. j. 9 Co 818/2000-12, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 5. 4. 2000, č. j. 1 E 444/2000-2, jímž byl nařízen podle vykonatelného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 12. 1998, č. j. 20 Ro 4784/98-3, k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 5 093,40 Kč s příslušenstvím, výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (jiného příjmu), která povinnému přísluší od České správy sociálního zabezpečení v P.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný podáním ze dne 13. 11. 2007, posouzeným podle svého obsahu jako dovolání.
Dovolání je opožděné.
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2000 /část 12, hlava I, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb./, dále jen „o. s. ř.“).
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2, věty první a druhé, o. s. ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o. s. ř.).
V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu doručen povinnému dne 14. 2. 2001. Dovolání odevzdal povinný k doručení Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacímu na poště v Ž. dne 13. 11. 2007.
Posledním dnem lhůty, v níž mohl povinný dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, byla středa 14. 3. 2001; dovolání tedy bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v §240, odst. 1, větě první o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání jako opožděné odmítl (§243b odst. 4, věta první, §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) Z toho důvodu se již ani nezabýval nedostatkem povinného zastoupení v dovolacím řízení, k jehož zhojení přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo, a to ani poté, co soud žádosti dovolatele o ustanovení zástupce pro dovolací řízení nevyhověl (viz usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 27. 5. 2008, č. j. 1 E 444/2000-31, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 8. 2008, č. j. 10 Co 418/2008-37).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř.; oprávněné náklady, jež by mohly být posuzovány jakožto účelně vynaložené, v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. června 2009
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu