ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3500.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3500/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného F. ú. v Š., proti povinnému J. M., prodejem podniku, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. E 328/2004, o dovolání JUDr. P. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 2. 2007, č. j. 40 Co 153/2007-180, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 6. 2006, č. j. E 328/2004-139, jímž okresní soud podle ustanovení §27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že zastoupení povinného JUDr. P. J. se nepřipouští, neboť jmenovaný vystupuje jako zástupce v různých věcech opětovně. Odvolací soud uzavřel, že udělená plná moc neodpovídá namítanému pověření zaměstnance k jednání za podnikatele – fyzickou osobu a že důvody pro nepřipuštění zastoupení jsou dány.
Usnesení odvolacího soudu napadl JUDr. P. J. jako „zástupce povinného“ dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. l písm. c), odst. 3 o. s. ř.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž se potvrzuje rozhodnutí o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., které upravuje (pozitivně) přípustnost dovolání jen proti těm usnesením, jež jsou rozhodnutími ve věci samé; usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že se nepřipouští zastoupení účastníka zvoleným zástupcem, jím však není (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61, usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88, případně usnesení téhož soudu ze dne 22. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 381/99).
Nejvyšší soud proto dovolání JUDr. P. J. (aniž by se blíže zabýval námitkami v dovolání uplatněnými) podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. l a §146 odst. 3 o. s. ř. (oprávněnému ani povinnému v tomto stádiu řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. srpna 2009
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu