ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3511.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3511/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné J. M., zastoupené advokátkou, proti povinnému Z. B., pro částku 56.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 22 Nc 5524/2003, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze z 15.3.2007, č.j. 31 Co 46/2007-48, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud vyčíslil částku, kterou oprávněná bude povinna zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce.
Proti tomuto rozhodnutí podala oprávněná dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o.s.ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle §43 odst. 2 o.s.ř.
Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení, jímž soud vyčíslil výši nákladů exekuce, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. – aniž se zabýval nedostatkem obligatorního zastoupení povinného advokátem (§241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.) – jako nepřípustné odmítl.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto; povinnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. září 2009
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu