ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3651.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3651/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Finančního úřadu v P., proti povinné B...-E., s.r.o., pro částku 6.626.512,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 3651/2003, o dovolání JUDr. J. D., soudního exekutora, zastoupeného advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 18. 3. 2007, č. j. 12 Co 75/2007-61, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud (byť s částečně odlišnou argumentací) potvrdil usnesení z 9. 11. 2006, č. j. 73 Nc 3651/2003-36, jímž okresní soud rozhodl o rozvrhu podle §337b odst. 1 o. s. ř. tak, že z rozdělované podstaty bude vyplacena ve třetí skupině v prvním pořadí na částečnou úhradu pohledávky přihlášeného oprávněného Finančního úřadu v P. částka 41.600,- Kč, a že soudnímu exekutorovi nebude z rozdělované podstaty vyplaceno nic. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že „v zájmu ustálené soudní praxe respektoval názor Nejvyššího soudu ČR (stanovisko sp. zn. Cpjn 200/2005), podle něhož náklady exekuce nejsou považovány za náklady státu a nelze je uspokojit ve skupině první. Pohledávka soudního exekutora tak podle stávajícího výkladu této problematiky náleží do skupiny dle ust. §337c odst. 1 písm. c) o.s.ř.“
V dovolání (aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti) soudní exekutor namítá nesprávné posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. spatřuje v závěru odvolacího soudu, že pohledávka soudního exekutora se uspokojí ve třetí rozvrhové skupině (§337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. f) o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
V daném případě byla k dovolacímu přezkumu nabídnutá otázka vyřešena v souladu se standardní judikaturou, jelikož odvolací soud při posuzování, ve které rozvrhové skupině se uspokojí pohledávka soudního exekutora, správně vyšel ze Stanoviska k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinného do 31. 12. 2007) ze dne 15. února 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, pod poř. č. 31, konkrétně pak v bodu XVIII., v němž Nejvyšší soud zaujal názor (od něhož nemá důvod se odchylovat ani v dané věci), že pohledávku exekutora na náhradu nákladů exekuce je třeba připodobit k pohledávce oprávněného (nákladů oprávněného), která se podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. uspokojuje ve třetí skupině. Skutečnost, že v exekučním řízení se úkony exekutora považují za úkony státu (§52 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.), z nákladů exekuce náklady řízení „vzniklé státu“ nečiní.
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků kromě dovolatele náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §142 odst. 1 o.s.ř.)
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2009
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu