Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2009, sp. zn. 20 Cdo 4071/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4071.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4071.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 4071/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Jiřího Zrůsta ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T. C. R. a.s., proti povinnému Z. Š., pro 8.468,20 Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 71 E 660/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 3. 2007, č. j. 14 Co 176/2007-67, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 2. 2007, č.j. 71 E 660/2004-61, jímž Okresní soud Plzeň - město odmítl podle ustanovení §208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno.s.ř.“), odvolání povinného proti svému usnesení ze dne 1. 11. 2006, č.j. 71 E 660/2004-58. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o.s.ř., jelikož podle uvedeného ustanovení lze dovolání podat jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuta žaloba, případně jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně odvolání pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2003 pod č. 41). Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o.s.ř., neboť napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61). Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.) a aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (povinný na jejich náhradu nemá právo a oprávněné v tomto stadiu řízení náklady nevznikly). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. ledna 2009 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/29/2009
Spisová značka:20 Cdo 4071/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4071.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§237 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§238 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§238a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§239 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08