ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4247.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 4247/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného D. L., zastoupeného advokátem, proti povinným 1) V. H., zastoupenému advokátkou, 2) J. M., a 3) A. H., pro 12.480,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 8 Nc 3550/2007, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 31. 10. 2007, č. j. 73 Co 19/2007-47, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 23. 8. 2007, č. j. 8 Nc 3550/2007-28, jímž soud odmítl pro opožděnost odvolání povinného 1) proti usnesení téhož soudu ze dne 23. 5. 2007, č. j. 8 Nc 3550/2007-16, kterým byla nařízena exekuce na majetek povinných k vydobytí pohledávky ve výši 12.480,- Kč s příslušenstvím z úvěrové smlouvy, která byla postoupena z původního věřitele na oprávněného smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 9. 2006. Odvolací soud uvedl, že povinný 1) dne 18. 6. 2007 podal elektronicky (bez připojeného uznávaného elektronického podpisu) odvolání (proti usnesení o nařízení exekuce doručeným mu téhož dne), které však ve stanovené lhůtě tří dnů určené v §42 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nedoplnil. Učinil tak až 19. 7. 2007, tedy po lhůtě; k takovému podání však soud již nepřihlíží. Odvolací soud současně uzavřel, že exekuční titul je vykonatelný a že námitku, že povinný oprávněného nezná, mohl uplatnit jen v nalézacím řízení.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost vyvozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Namítá, že k doplnění svého elektronického podání nebyl vyzván, a když následně doplnění učinil, ačkoliv ne v požadované třídenní lhůtě, soud toto odmítnul. Takový postup soudu nepovažuje za správný. Dále namítá, že nebyl řádně vyrozuměn ze strany věřitele o postoupení pohledávky ve smyslu §526 odst. 1 zákona č. 41/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, a že exekuční titul není pravomocný, neboť „tento mu není znám a nebyl mu doručen“. Navrhuje proto, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod č. 61).
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu, který se při závěru o opožděnosti odvolání nadbytečně zabýval i jeho obsahovými námitkami.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. března 2009
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu