ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4316.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4316/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné Č. z. a r. b., a. s., zastoupené advokátkou, proti povinnému J. W., pro 330 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Rakovníku pod sp. zn. 5 Nc 2329/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2007, č. j. 25 Co 458/2006-80, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označené rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil k odvolání povinného usnesení ze dne 20. 3. 2006, č. j. 5 Nc 2329/2006-9, tak, že návrh na nařízení exekuce a na pověření soudní exekutorky JUDr. H. Š. zamítl, napadla oprávněná dovoláním.
Dovolání je opožděné.
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§240 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první, o. s. ř.). Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2, věty první a druhé, o. s. ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o. s. ř.).
V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, obsahující řádné poučení o možnosti podat dovolání, doručen oprávněné dne 22. 5. 2007; dne 25. 6. 2007 došlo k opakovanému doručení, které však již bylo zcela nadbytečné. Dovolání, adresované soudu prvního stupně, jmenovaná podala k poštovní přepravě dne 27. 8. 2007 a současně zaslala téhož dne soudu faxem.
Posledním dnem lhůty, v níž mohla dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, bylo pondělí 23. 7. 2007; dovolání tedy bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v §240 odst. 3, větě druhé, o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání jako opožděné odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218a o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. (dovolatelka na náhradu svých nákladů právo nemá a povinnému v tomto stádiu řízení žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. prosince 2009
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu