Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.01.2009, sp. zn. 20 Cdo 4697/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4697.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4697.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 4697/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Jiřího Zrůsta, v exekuční věci oprávněného A. K., proti povinnému L. B., zastoupenému advokátem, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 16 Nc 5858/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 30. 6. 2008, č.j. 61 Co 323/2008-75, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze 14. 2. 2007, č.j. 16 Nc 5858/2005-35, jímž okresní soud podle ustanovení §208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jeno.s.ř.“), odmítl jako opožděné odvolání povinného proti svému usnesení o nařízení exekuce z 26. 6. 2006 (č. l. 22). Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o.s.ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle §43 odst. 2 o.s.ř., nýbrž usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle §208 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003 pod č. 41). Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl odvolání jako opožděné, a tudíž ani rozhodnutí, jímž odvolací soud takové usnesení potvrdil, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88). Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl. O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. ledna 2009 JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/27/2009
Spisová značka:20 Cdo 4697/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4697.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08