ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4842.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4842/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného V. H., proti povinnému M. Z., za účasti M. Z., bytem tamtéž, s adresou pro doručování, zastoupené advokátkou, pro 887.571,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. EXNc 4188/2004, o dovolání M. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 24.4.2006, č.j. 20 Co 549/2005-43, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání (č.l. 11,12) K. b., a.s. jako zástavní věřitelky, směřujícímu proti výrokům o výsledné ceně nemovitostí (V.) o nejnižším podání a povinnosti složit dražební jistotu (VI.), v napadené části potvrdil usnesení z 23.5.2005, č.j. EX 2054/04-84 (č.l. 10 spisu okresního soudu sp. zn. EXNc 4188/2004), jímž soudní exekutor kromě jiného podle §336b odst. 2 o.s.ř. nařídil dražební jednání na 28.6.2005.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla rozvedená manželka povinného dovoláním (jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení „§238a o.s.ř.“), v němž s poukazem na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. uvádí, že je považuje za chybné z týchž důvodů, jaké ve svém odvolání uplatnila Komerční banka, a.s.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť v případě usnesení o nařízení dražebního jednání (dražby) podle §336b odst. 1 o.s.ř. se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů.
Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení, jímž soudní exekutor nařídil dražební jednání, a tudíž ani rozhodnutí, jímž odvolací soud takové usnesení potvrdil, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. prosince 2009
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu