ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.5405.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 5405/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné S., a.s., proti povinné J. L., za účasti zástavní věřitelky C., L., zastoupené advokátem, o rozvrhu, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 7 Nc 389/2005, o dovolání zástavní věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Brně z 15. 8. 2007, č. j. 12 Co 835/2006-83, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně z 15. 8. 2007, č. j. 12 Co 835/2006-83, a usnesení Okresního soudu v Třebíči z 25. 5. 2006, č. j. 7 Nc 389/2005-34 se ruší a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud – posuzováno podle obsahu výroku ve vztahu k zástavní věřitelce, o jejíchž právech a povinnostech rozhodl stejně – potvrdil usnesení z 25.5.2006, č.j. 7 Nc 389/2005-34, jímž okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu tak, že z ní uspokojil přihlášené pohledávky v tam určeném pořadí a výši (krajský soud pořadí prvních dvou pohledávek, totiž oprávněné a soudního exekutora, změnil). Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu plyne, že přihlášená pohledávka zástavní věřitelky nebyla uspokojena proto, že ta přihlášku své pohledávky nedoložila postupní smlouvou (mezi Č., a. s. jako postupitelem a dovolatelkou jako postupníkem) v kvalifikované, nýbrž jen v prosté formě, tedy bez ověření notářem. Podle názoru odvolacího soudu lze totiž i při přihlášení pohledávky do rozvrhu postupní smlouvu doložit jen ve formě kvalifikované, předepsané ustanovením §256 odst. 2 o. s. ř.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., zástavní věřitelka namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. spatřuje především v závěru odvolacího soudu, že i pro přihlášku pohledávky do rozvrhu je nutno splnit požadavek kvalifikované formy předepsané ustanovením §256 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné, byť nikoli podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jak to nesprávně dovozuje dovolatelka, ale podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jelikož (viz výše) jde o rozhodnutí – posuzováno podle obsahu obou rozhodnutí – potvrzující. Přípustnost podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dána skutečností, že napadené rozhodnutí je v rozporu s dosavadní judikaturou; dovolání je i důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že
i v přihlášce pohledávky do rozvrhu lze postupní smlouvu doložit jen ve formě kvalifikované, předepsané ustanovením §36 odst. 4 exekučního řádu.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o tento případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
V usnesení z 27. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 443/2005, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6/2006 pod poř. č. 49, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je-li listina prokazující, že pohledávka je vymahatelná nebo zajištěná zástavním právem, založena do exekučního spisu do zahájení dražebního jednání, soud k ní přihlédne, i když ji nepředložil přihlašovatel pohledávky.
V daném případě z připojeného spisu JUDr. M. R., soudního exekutora E. ú. ve Z., sp. zn. 77 EX 3941/05, plyne (viz výpis z katastru nemovitostí na č.l. 15, 16, zachycující stav ke dni 9.11.2005, tedy v době před dražebním jednáním, nařízeným usnesením soudního exekutora č.j. Ex 3941/05-53 na den 15.3.2006 /zřejmou chybou v psaní – viz den vydání dražební vyhlášky 2.2.2006 – je ve výroku usnesení nesprávně uvedeno datum 15.3.2005/), že zástavní právo k předmětným nemovitostem bylo zapsáno ve prospěch dovolatelky, tedy osoby, jíž byla nyní přihlášená pohledávka postoupena předchozí věřitelkou (Č., a. s.). Jak plyne z výpisu z katastru, byla existence zástavního práva pro účely zápisu do katastru doložena smlouvou o prodeji podniku z 19. 6. 2000 a souhlasným prohlášením o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 27. 2. 2004. Jako č. l. 133 – 147 exekučního spisu je žurnalizována ověřená smlouva o prodeji podniku a jako č. l. 148 – 151 ověřená postupní smlouva mezi Č., a. s. jako postupitelem a dovolatelkou jako postupníkem.
Z uvedeného plyne, že dovolatelka nemusela existenci postoupení pohledávky prokazovat kvalifikovanou formou předepsanou ustanovením §36 odst. 4 exekučního řádu, tedy listinou ověřenou notářem, v průběhu jednání o rozvrhu.
Jestliže tedy odvolací soud vycházel z názoru opačného a přihlášenou pohledávku zástavní věřitelky neuspokojil pouze pro nedostatek průkazu kvalifikovanou formou postupní smlouvy, je jeho právní posouzení věci nesprávné. Protože na tomto nesprávném právním posouzení věci napadené rozhodnutí spočívá (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.), podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil; poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí (rovněž nesprávné, byť jinak odůvodněné) soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i je a věc tomuto soudu vrátil podle druhé věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o.s.ř.).
V novém usnesení soud prvního stupně rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2009
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu