ECLI:CZ:NS:2009:21.CDO.1888.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 1888/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. A. H., zastoupeného advokátem, proti žalovanému N. p. ú., s. p. o., zastoupenému advokátem, o určení ležící pozůstalosti, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 14 C 36/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. listopadu 2007, č. j. 10 Co 141/2007-183, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.307,- Kč k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 19. 11. 2007, č. j. 10 Co 141/2007-183, potvrdil usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 10. 2006, č. j. 14 C 36/2006-148. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání žalobce mimo jiné uvedl, že „pokládá dovolání za nepřípustné z důvodů uvedených v ust. §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.“ a že „rozhodnutí odvolacího soudu je správné“. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl nebo zamítl.
Usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 21. 12. 2007. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání podle §240 odst. 1 věta první o. s. ř. byl 21. únor 2008 (čtvrtek). Žalobce dovolání sice dne 21.2.2008 předal k poštovní přepravě (viz. obálka čl. 200), za adresáta však označil Okresní soud v Praze – východ, tj. nepříslušný soud prvního stupně (srov. §240 o. s. ř.). Dovolání bylo doručeno příslušnému odvolacímu soudu až dne 27. 2. 2008 (viz. razítko na čl. 189), tedy opožděně. Pro úplnost nutno uvést, že žalobce byl odvolacím soudem řádně poučen, že „dovolání může podat do dvou měsíců od doručení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích“.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první a §218a o. s. ř. jako opožděně podané odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 5.000,- Kč (srov. ustanovení §5 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 5.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného advokát JUDr. J. T. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení podle ustanovení §137 odst. 1 a 3, §151 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty [19% - srov. §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], tedy částka 1.007,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalovanému náklady v celkové výši 6.307,- Kč nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. července 2009
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu