ECLI:CZ:NS:2009:21.CDO.2042.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 2042/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce G. P., zastoupeného advokátem, proti žalovanému V. J., zastoupenému advokátem, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. prosince 2005, č. j. 8 Co 546/2005-67, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 3/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2007, č. j. 1 Co 89/2007-43, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 26.4.2005, č. j. 12 C 51/2004-41, zamítl návrh na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 12 C 187/99 a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 5.623,- Kč k rukám jeho zástupce.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12.12.2005, č. j. 8 Co 546/2005-67, uvedené usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Uvedl, že „okresní soud usnesením ze dne 21.7.2004, č. j. 12 C 51/2004-13, pravomocně povolil obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 12 C 187/99“, tedy již „bylo o věci pravomocně rozhodnuto“.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.12.2005, č. j. 8 Co 546/2005-67, podal žalobce u téhož soudu dne 10.2.2006 žalobu pro zmatečnost. Uvedl, že „je přesvědčen, že překážku věci rozsouzené může vytvořit jen rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení provedeném v souladu s ústavními i zákonnými normami, ne však v řízení, které tyto normy porušuje“ a že mu „byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem“.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21.12.2006, č. j. 25 C 3/2006-27, žalobu pro zmatečnost zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 6.350,- Kč k rukám jeho zástupce.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12.12.2007, č. j. 1 Co 89/2007-43, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.12.2006, č. j. 25 C 3/2006-27, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu ČR dne 22.12.2008 vzal žalobce své dovolání proti usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. ledna 2009
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu