ECLI:CZ:NS:2009:21.CDO.5031.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 5031/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně M. D., zastoupené advokátem, proti žalované České republice - Úřadu práce v K., o 4.196,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 23 C 18/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. srpna 2006, č.j. 8 Co 477/2006-62, takto:
I. Dovolání žalobkyně se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Karviné dne 25.1.2005 domáhala, aby bylo rozhodnuto, že \"Úřad práce v K., referát státní sociální podpory, je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.196,- Kč (tj. výše neobdržených dávek státní sociální podpory + poplatek za reklamační řízení) a náklady řízení\". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že \"je nájemkyní bytu na ul. Z., K. – N. M. a pravidelně každý měsíc na svou adresu do poštovní schránky dostávala poštovní poukázku, jejímž prostřednictvím jí byly poukazovány dávky státní sociální podpory\", že v květnu 2003 jí poštovní poukázka ve výši 4.146,- Kč nebyla doručena, že dne 29.5.2003 se žalobkyně dotazovala na Magistrátu města K., odboru státní sociální podpory, zda jí částka byla zaslána, že bylo zjištěno a v reklamačním řízení u České pošty potvrzeno, že částka byla vyplacena dne 26.5.2003 na občanský průkaz jiného čísla a podpis \"D.\" se neshodoval s podpisem žalobkyně, že dne 12.6.2003 jí \"Poštou v O.\" bylo sděleno, že ve věci její reklamace \"Česká pošta neodpovídá za důsledky vnějších okolností, které sama nevyvolala a které nemohla při své činnosti běžným způsobem zajistit\", a že vedoucí odboru státní sociální podpory Ing. V. T. žalobkyni sdělil, že \"odbor státní sociální podpory nemůže dávku již jednou vyplacenou poskytnout dvakrát a chybné vyplacení dle jeho názoru zavinila pošta\". Žalobkyně podala žalobu u Okresního soud v Karviné na Českou poštu o náhradu škody, ale žaloba byla zamítnuta. Žalobkyně se proto obrátila na Krajský úřad M. kraje, kde byla její \"žádost\" také zamítnuta. Protože žalobkyně má za to, že z její strany \"nedošlo k žádnému pochybení, když poštovní poukázku nepřevzala ani neztratila občanský průkaz a dávky státní sociální podpory jí dosud nebyly vypláceny, domáhá se rozhodnutí ve věci samé\".
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 22.6.2005, č.j. 23 C 18/2005-30 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že \"ve smyslu ustanovení §2a zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, státní správu podle tohoto zákona vykonávají orgány státní sociální podpory, a to úřady státní sociální podpory, jimiž jsou 1. úřady práce, 2. v hlavním městě P. úřady městských částí určené statutem hlavního města P., b) krajské úřady, c) Magistrát hlavního města P.\", že \"dle ustanovení §58 odst. 1 uvedeného zákona dávky vyplácí úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávkách\", a že podle ustanovení §104 občanského soudního řádu zde není dána pravomoc soudů ve věcech rozhodování o dávkách státní sociální podpory.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6.1.2006, č.j. 8 Co 822/2005-52 usnesení soudu prvního zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že se nezabýval žádostmi žalobkyně o ustanovení právního zástupce a o osvobození od soudních poplatků, které byly doručeny soudu dne 25.1.2005, a že usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. 23 C 18/2005-45 žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. 23 C 18/2005-47 ustanovil žalobkyni pro zastupování v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné ve věci sp. zn. 23 C 18/2005 zástupce z řad advokátů, JUDr. M. K. Ph.D., advokáta, aniž by o těchto žádostech rozhodl před vydáním odvoláním napadeného usnesení. Tím žalobkyni \"odepřel právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces\".
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 24.5.2006, č.j. 23 C 18/2005-55 znovu řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. Rozhodnutí zdůvodnil stejně jako ve svém předchozím rozhodnutí, tedy že \"není dána pravomoc soudů ve věcech rozhodování o dávkách státní sociální podpory\".
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16.8.2006, č.j. 8 Co 477/2006-62 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že v daném řízení se \"nejedná o spor, který by vyplýval z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodněprávních vztahů a kde by tedy bez dalšího byla dána pravomoc soudu k rozhodování o návrhu žalobkyně\". Odvolací soud uzavřel, že ani ze zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře nevyplývá, že \"by spory o výplatu dávky státní sociální podpory, rozhodovaly soudy\".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že \"postupem soudu přišla o možnost domáhat se vyplacení dávky státní sociální podpory, která jí náleží, náležela a do dnešního dne nebyla vyplacena\", a že \"bylo porušeno její základní právo domáhat se svého nároku prostřednictvím soudního rozhodnutí\". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen \"o.s.ř.\"), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§7 odst. 1 o.s.ř.). Spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů a o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v Části páté občanského soudního řádu (§7 odst. 2 o.s.ř.). Jiné věci než které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (§7 odst. 3 o.s.ř.).
V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá - jak vyplývá z obsahu žaloby - aby jí \"Úřad práce v K., referát státní sociální podpory,\" zaplatil neobdrženou dávku státní sociální podpory ve výši 4.196,- Kč.
Právní vztahy ze státní sociální podpory nejsou - jak správně dovodily soudy - vztahem občanskoprávním, pracovním, rodinným nebo obchodním, ale vyplývají z právních předpisů veřejného práva. Projednávání a rozhodování věcí státní sociální podpory tedy nepatří do pravomoci soudů nejen z pohledu ustanovení §7 odst. 1 o.s.ř., ale také ve smyslu ustanovení §7 odst. 2 o.s.ř. Soudy by směly tyto věci projednávat a rozhodovat, jen kdyby to stanovil - jak se uvádí v ustanovení §7 odst. 3 o.s.ř. - zákon; podle zákona však jsou orgány státní sociální podpory úřady práce, úřady městských částí určené statutem hlavního města P., krajské úřady, Magistrát hlavního města P. a nikoliv soudy. Soudy obou stupňů proto dospěly v posuzovaném případě ke správnému závěru, že věc nemohou soudy projednat a rozhodnout pro nedostatek své pravomoci.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm.a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. prosince 2009
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu