ECLI:CZ:NS:2009:21.CDO.872.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 872/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně A. M., proti žalovanému Z. d. D., o žalobě pro zmatečnost podané S. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. července 2007, č. j. 25 C 1/2007-29, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 10/2007, o dovolání S. M. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. listopadu 2007, č. j. 1 Co 268/2007-22, takto:
I. Dovolání S. M. se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.7.2007, č.j. 25 C 1/2007-29, vyzval S. M., aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za žalobu pro zmatečnost.
Proti tomuto usnesení podal S. M. dne 7.8.2007 podání označené jako „žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost“, které na výzvu soudu doplnil podáním ze dne 5.9.2007.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12.9.2007, č.j. 25 C 10/2007-8, žalobu odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Uvedl, že „z žaloby není zřejmé, který z důvodů žaloby podle §229 o.s.ř. je uplatňován“ a že „v žalobě nejsou specifikovány důkazy svědčící o důvodnosti žaloby“.
K odvolání S. M. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26.11.2007, č.j. 1 Co 268/2007-22, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že „žalobce žalobu pro zmatečnost skutkově nikterak neodůvodnil, nevylíčil skutečnosti, které svědčí o tom, že je důvod zmatečnosti dán“; že „žaloba obsahuje pouze holý odkaz na zákonné ustanovení“ a že tyto „vady žalobce S. M. neodstranil ani po výzvě odvolacího soudu“.
Proti tomuto usnesení podal S. M. dovolání. Namítá, že „Vrchní soud rozhodoval ve své věci vyloučenými soudci“; že „mu bylo odepřeno právo na spravedlivý soudní proces, když Okresní soud v Šumperku a Krajský soud v Ostravě nesplnil nařízení Ústavního soudu ČR u 6 dovolacích řízení“; že „Vrchní soud ve věcech rozhodl, ač byl vyloučen“ a že tím „zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“. Navrhl, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241b odst. 3 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. §232 odst. 1 o.s.ř.).
Neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. §235a odst. 1 a §43 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. §235a odst. 1 a §43 odst. 2 větu první o.s.ř.).
Podle ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání; je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
S. M. svým dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí jeho „žaloby“ ze dne 7.8.2007, jen z důvodu, že „Vrchní soud rozhodoval ve své věci vyloučenými soudci“; že „mu bylo odepřeno právo na spravedlivý soudní proces, když Okresní soud v Šumperku a Krajský soud v Ostravě nesplnil nařízení Ústavního soudu ČR u 6 dovolacích řízení“; že „Vrchní soud ve věcech rozhodl, ač byl vyloučen“; závěr odvolacího soudu o tom, že žaloba ze dne 7.8.2007 nebyla přes výzvu soudu řádně opravena a doplněna a že proto nebylo možné v řízení pokračovat, však - jak vyplývá z obsahu dovolání - nezpochybnil.
Vzhledem k tomu, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody; že dovolací důvody S. M. správnost závěrů, o něž se rozhodnutí odvolacího soudu opírá, nezpochybňují a že z obsahu spisu nevyplývá opodstatněnost námitek dovolatelem uplatněných, Nejvyšší soud České republiky - aniž by se mohl věcí dále zabývat - uzavřel, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání S. M. podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2009
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu