ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.4058.2009.1
sp. zn. 22 Cdo 4058/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. K., zastoupené advokátkou, proti žalovanému J. V., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 9 C 37/93, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2008, č. j. 18 Co 79, 80/2008-509, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne
20. září 2006, č. j. 9 C 37/93-466, ve spojení s usnesením ze dne 3. října 2007, č. j. 9 C 37/93-496, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k domu č. p. 1280 na stavební parcele č. 738, ke stavební parcele č. 738 a k zahradě parc. č. 739, vše v katastrálním území B., obec P., zapsáno na listu vlastnictví č. 1411 u Katastrálního úřadu P. a uvedené nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a uložil jí povinnost zaplatit žalovanému částku 629.004,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Dále zastavil řízení o návrhu žalovaného, kterým se domáhal změny rozhodnutí Státního notářství pro P. 6 ze dne 23. července 1992, č. j. 6 D 1718/89-82, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. února 1993, č. j. 24 Co 209/92-111, a rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyně a České republiky.
Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 2. dubna 2008, č. j. 18 Co 79, 80/2008-509, který nabyl právní moci dne
14. 7. 2008, potvrdil výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dne 26. 8. 2008 bylo soudu prvního stupně doručeno podání žalovaného označené jako odvolání, které soud posoudil podle jeho obsahu (§41 odst. 2 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) jako dovolání, jímž žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. září 2008, č. j. 9 C 37/93-518, které bylo žalovanému doručeno 29. 12. 2008, žalovaného vyzval, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne převzetí tohoto usnesení odstranil nedostatek dovolání tak, aby odpovídalo požadavkům §241 o. s. ř., podle kterého musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem, pokud sám nemá právnické vzdělání. Žalovaný byl poučen, že nebude-li uvedený nedostatek odstraněn, soud řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu prvního stupně nereagoval, předložil soud dovolání žalovaného Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného posoudil z hlediska §241 o. s. ř., podle kterého dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z podaného dovolání zastoupení advokátem nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání žalovaného prokazující nebyly předloženy. Dovolatel přes výzvu soudu prvního stupně nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ačkoliv byl o následcích nesplnění této povinnosti poučen. Povinné zastoupení v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§241 odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že tento nedostatek nebyl odstraněn, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá §243b odst. 5, §224
odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu