ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.5252.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 5252/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Mgr. Michala Králíka, Ph. D., ve věci žalobkyně: M. P., proti žalovanému: J. P., zastoupenému advokátem, o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Nc 223/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. října 2008, č. j. 14 Co 362/2008-48, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně„) usnesením ze dne 29. května 2008, č. j. 24 Nc 223/2008-27, nařídil předběžné opatření, kterým uložil žalovanému povinnost dočasně opustit byt č. 71 ve 13. patře domu v O.-V., na ulici Výškovická 484/174, který užíval se svou manželkou M. P. a jejím synem D., povinnost zdržet se vstupu do tohoto bytu, jakož i bezprostředního okolí domu ve vzdálenosti padesáti metrů a zdržet se setkávání se žalobkyní a jejím synem po dobu tří měsíců, počínaje dnem 6. června 2008. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalovaného, usnesením ze dne 21. října 2008, č. j. 14 Co 362/2008-48, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhl, aby dovolací soud usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. října 2008, č. j. 14 Co 362/2008-48, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 OSŘ, lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Již v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2001, sp. zn. 22 Cdo 1925/2001, publikovaného pod C 867, v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, bylo uvedeno, že „proti rozhodnutí odvolacího soudu o předběžném opatření není dovolání přípustné“. To je odůvodněno již tím, že přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí nevyplývá ze žádného z ustanovení občanského soudního řádu, jimiž se tato přípustnost taxativně vymezuje (§237-239). Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 a §218 odst. 1 písm. c) OSŘ v souladu s jednotnou praxí Nejvyššího soudu dovolání jako nepřípustné odmítl.
Zvláštní povaha předběžného opatření podle §76b OSŘ spočívající v tom, že ani v případě, kdy soud návrhu na jeho vydání vyhoví, nebude navazovat uplatněnému právu odpovídající řízení ve věci samé, vyžaduje aby soudy rozhodovaly i o náhradě nákladů řízení. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšnému žalobci náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalované právo, nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 OSŘ a §145 a 146 odst. 3 OSŘ a conrario).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. ledna 2009
JUDr. František B a l á k
předseda senátu