ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.5280.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 5280/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně Z. R., proti žalovanému K. H., zastoupenému advokátem, o návrhu na povolení obnovy řízení, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 19 C 49/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. května 2002, č. j. 11 Co 476/2001-76, ve znění usnesení ze dne 13. října 2008, č. j. 11 Co 476/2001-136, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-město („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 20. června 2001, č. j. 19 C 49/2000-56, rozhodl, že „žaloba na povolení obnovy řízení vedeného Okresním soudem Plzeň–město pod spisovou značkou 14 C 422/89 se zamítá“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalovaného usnesením ze dne 3. května 2002, č. j. 11 Co 476/2001-76, ve znění usnesení ze dne 13. října 2008, č. j. 11 Co 476/2001-136, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Obsah usnesení soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z §243c odst. 2 o. s. ř., který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.
Dovolání je zjevně bezdůvodné. Dovolatel v dovolacím řízení přichází s tvrzením, že nepodepsal plnou moc, na jejímž základě jej v původním řízení zastupoval advokát; takto mu byla odňata možnost jednat před soudem a navrhovat důkazy. Jde však o (možný) důvod tzv. zmatečnosti podle §229 odst. 3 o. s. ř., nikoliv o důvod pro nařízení obnovy řízení (§228 o. s. ř.). Napadené usnesení odvolacího soudu je tak věcně správné.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci je zjevně bezdůvodné, dovolací soud je podle §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti dovolatele, přičemž žalobkyni náklady dovolání nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. září 2009
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu