ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.1724.2009.1
sp. zn. 23 Cdo 1724/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně W., a. s., proti žalované B., spol. s r. o., (dříve D., a. s., zastoupené JUDr. K. T., CSc., advokátem o vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 21 C 188/2006, k dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. prosince 2008, č.j. 14 Co 650/2008-312, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 9. prosince 2008, č.j. 14 Co 650/2008-312, potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 31. října 2008, č.j. 21 C 188/2006-302, kterým bylo rozhodnuto, že na místo dosavadní žalované obchodní společnost D. a.s. bude v řízení pokračováno s obchodní společností B., spol. s r. o.
Odvolací soud potvrdil právní závěr soudu prvního stupně, že žalovaná D., a. s. ztratila způsobilost být účastníkem řízení z důvodu jejího zániku rozdělením a přechodem části jmění na B. spol. s r. o., proto bylo nutno postupovat podle §107 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jestliže společnost B., spol. s r. o., vstoupila do práv a povinností zaniklé D., a. s., resp. převzala práva a povinnosti, o něž v řízení jde, a je procesním nástupcem D., a. s.
Odkázal stejně jako soud prvního stupně na ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř., který stanoví: „Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.“
Odvolací soud dále konstatoval, že soud prvního stupně rovněž správně použil ustanovení §107 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
Podle odvolacího soudu je při rozhodování podle §107 o. s. ř. nepodstatné, zda smlouva o nájmu nemovitosti, z níž je dovozován žalovaný nárok, je platným právním úkonem či nikoliv, neboť při rozhodování o právním nástupnictví nelze předjímat hmotněprávní posouzení věci.
Odvolací soud odmítl námitku odvolatele společnosti B., spol. s r. o., že mělo být postupováno podle §107a o. s. ř. V tomto ustanovení je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v souvislosti s hmotněprávní universální nebo singulární sukcesí práva nebo povinnosti, jež nastala po zahájení řízení, aniž účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud konstatoval, že o takový případ se v dané věci nejedná, protože původně žalovaná D., a. s. ztratila způsobilost být účastníkem řízení.
Odmítnuta byla odvolacím soudem i námitka, že řízení mělo být zastaveno. Závěr odůvodnil soud tím, že v dané věci se nejedná o případ, kde by povaha věci bránila v pokračování řízení, jako je to v případech, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřechází na právní nástupce.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná B., spol. s r. o. dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dovolává se dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Nesouhlasí s tím, že v případě fúze rozdělením původní společnosti lze o právním nástupnictví rozhodovat podle §107 o. s. ř. bez návrhu kteréhokoli z účastníků. Za otázku zásadního významu považuje, zda v případě protiprávního užívání určitých nebytových prostor lze dovodit právní nástupnictví po zaniklém subjektu. Podle dovolatelky je procesní nástupnictví ve smyslu §107 o. s. ř. odvozeno od nástupnictví hmotněprávního, proto soudy mohly vycházet z názoru, že společnost B., spol. s r. o. je právním nástupcem jen tehdy, bylo-li by na jisto postaveno, že nájemní smlouva, jejíž platnost je předmětem sporu, je platná. Dovolatelka navrhla zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu a též usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a dovolatelka uplatnila možný dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle §242 odst. 1 a 3 o. s. ř.
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Uvedené vady řízení se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelka ani tyto vady nenamítá.
Dovolací soud se proto dále zabýval přezkoumáním rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Nesprávným právním posouzením věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
V daném případě odvolací soud potvrdil správnou aplikaci §107 o. s. ř. soudem prvního stupně.
Ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř. stanoví: „Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.“
Podle §107 odst. 3 o. s. ř., ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění (viz obchodní rejstřík), podle něhož na společnost B. spol. s r.o., zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, přešla na základě rozdělení společnosti D. a.s., zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle B, sloučením část jmění zanikající společnosti D. a.s. uvedená ve Smlouvě o rozdělení a převzetí obchodního jmění. Zbývající část jmění zanikající společnosti D. a.s. uvedená ve smlouvě o rozdělení a převzetí obchodního jmění přešla na společnost B. R. spol. s r.o., zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze,oddíle C. Ze smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění uzavřené dne 28.7.2008 soud dále zjistil, že práva a povinnosti z nájemní smlouvy, z níž je uplatňován žalobní návrh, přešly na nástupnickou společnost B., spol. s r.o.
Dovolací soud dospěl k závěru, že z výše uvedeného skutkového zjištění soud učinil správný závěr, že žalovaná D., a. s. ztratila způsobilost být účastníkem řízení z důvodu jejího zániku rozdělením a přechodem části jmění na D., a. s. Odvolacímu soudu není možno vytknout nesprávné právní posouzení otázky nástupnictví, potvrdil-li právní závěr soudu prvního stupně, vycházející z aplikace §107 o. s. ř., jestliže společnost B., spol. s r. o. vstoupila do práv a povinností zaniklé D. a. s., resp. převzala-li práva a povinnosti o něž v řízení jde a je procesním nástupcem D., a. s.
Odvolací soud rovněž správně odmítl námitku odvolatelky, podle níž měl být aplikován §107a o. s. ř. V tomto ustanovení je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v souvislosti s hmotněprávní universální nebo singulární sukcesí práva nebo povinnosti, která nastala po zahájení řízená, aniž účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud správně konstatoval, že o takový případ se v dané věci nejedná, protože původně žalovaná D., a. s. ztratila způsobilost být účastníkem řízení.
Nedůvodná je též námitka dovolatelky, podle níž by bylo možno dospět k závěru o právním nástupnictví společnosti B., spol. s r. o. jen za situace, bylo-li by na jisto postaveno, že nájemní smlouva, jejíž platnost je předmětem sporu, je platná.
V této souvislosti je třeba odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek seš. 4/2004, pod označením R 31/2004 civ., v němž Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, se týká již posouzení věci samé a nemůže být předmětem řízení při rozhodování o nástupnictví.
Odvolacímu soudu tedy nelze vytknout nesprávné právní posouzení otázky nástupnictví, proto Nejvyšší soud, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.), dovolání žalované podle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty 1, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu nákladů řízení a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2009
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu