ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.5256.2008.1
sp. zn. 23 Cdo 5256/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně P. K. s.r.o., , zastoupené JUDr. A. T., advokátem proti žalovanému F. M., , zastoupenému JUDr. A. K., advokátkou, o 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 7 C 141/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. srpna 2008, č.j. 27 Co 610/2006-77, takto:
I.Dovolání žalovaného se odmítá v části, jíž byl napaden výrok II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. srpna 2008, č.j. 27 Co 610/2006-77, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 15 005 Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty ve výši 170 Kč.
II. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. srpna 2008,č.j. 27 Co 610/2006-77, v potvrzujícím výroku I. a rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. května 2005, č.j. 7 C 141/2002-58, ve výroku I. v části, v níž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 84 995 Kč se 7,5% úrokem z prodlení od 27.12.2001 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 960 Kč, a pokud jimi bylo v souvisejících výrocích rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.
Odůvodnění:
Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 19. května 2005, č.j. 7 C 141/2002-58, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 100 000 Kč se 7,5% úrokem z prodlení od 27.12.2001 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,01% z dlužné částky za každý den prodlení od 27.12.2001 do 19.4.2002 v částce 1 130 Kč; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dne 27.9.2001 podle §536 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení koupelny a dlažby nemovitosti žalovaného. Ze smlouvy soud zjistil, že cena za dílo byla stanovena v jejích dodatcích č. 2 a 3 na základě cenové nabídky ve výši 728 512,81 Kč. Tato cenová nabídka neobsahovala přesné vyčíslení přípravných prací, pomocných prací a dalších prací, které byly stanoveny pouze hodinovou cenou za jednotku s tím, že po provedení prací na základě počtu odpracovaných hodin bude tato cena přesně vyčíslena. Žalovaný dílo převzal, a zavázal se žalobkyni zaplatit doplatek ceny díla ve výši 100 000 Kč po odstranění závady na sprchovém koutu, ale doplatek následně nezaplatil. Okresní soud na základě tohoto zjištění uzavřel, že žalovaný je povinen žalobkyni doplatek ceny ve výši 100 000 Kč zaplatit včetně úroků z prodlení v souladu s §369 odst.1 obch. zák. za nezaplacení této částky včas a rovněž sjednanou smluvní pokutu.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. srpna 2008, č.j. 27 Co 610/2006-77, výrokem I. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 84 995 Kč s 7,5% úroky z prodlení od 27.12.2001 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 960 Kč; výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o zaplacení 15 005 Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty ve výši 170 Kč zamítl; výrokem III. a IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl k závěru, že ohledně ceny díla byla dohodnuta pouze předběžná kalkulace a nikoliv konečná cena díla. Tím, že žalovaný dílo převzal a písemně se zavázal doplatit doplatek ceny díla ve výši 100 000 Kč, odsouhlasil jednak konečnou cenu díla a jednak uznal svůj závazek vůči žalobkyni. Námitku žalovaného, že si ke dni předání nespočetl kolik žalobkyni vlastně dluží a že písemný závazek k zaplacení ceny díla považoval za doplacení konečné ceny díla podle původní nabídky a nikoliv za závazek doplatit dalších 100 000 Kč, považoval odvolací soud za účelovou. Protože z dopisu ze dne 21.2.2002 vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému na provedené dílo poskytla slevu ve výši 15 005 Kč, žalobu v této části společně s příslušenstvím a smluvní pokutou odpovídající této částce ve výši 170 Kč zamítl.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle názoru dovolatele odvolací soud nezjistil řádně skutkový stav věci a následně věc nesprávně právně posoudil. Poukazuje na dodatek č. 2 a 3 smlouvy o dílo, kde byla částka 728 512,81 Kč sjednána jako cena konečná. Tuto cenu žalobkyni zaplatil. Pokud si žalobkyně na něm vymohla písemný závazek k zaplacení 100 000 Kč, jednal v omylu, domnívajíc se, že se jedná o doplatek sjednané ceny díla. Zdůraznil, že ke změně smlouvy ohledně výše sjednané ceny díla ve výši 728 512,81 Kč nedošlo, tuto sjednanou cenu díla zaplatil, proto má za to, že odvolací soud nerozhodl správně. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen, a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a zákona o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněnou osobou (žalovaným) řádně zastoupenou advokátkou (§241 odst. 1, 4 o. s. ř.), se zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v dané věci přípustné.
Podle ustanovení §236 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je dovolání přípustné za podmínek uvedených v §237 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Pro úsudek dovolacího soudu, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, jsou relevantní jen ty právní otázky, na kterých napadené rozhodnutí spočívá, které mají obecný přesah a jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.
Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud řeší jako otázku předběžnou (nevydává ohledně ní žádné rozhodnutí) a jeho kladně vyjádřeným závěrem se podané dovolání stává přípustným.
Žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, tedy i v té části výroku rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 15 005 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 170 Kč.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, jakož i v dalších svých rozhodnutích formuloval a odůvodnil závěr, podle nějž k podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší. Měnícím výrokem rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí žaloby v rozsahu 15 005 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 170 Kč nenastala v poměrech žalovaného žádná újma a z tohoto důvodu je v tomto rozsahu dovolání žalovaného zjevně subjektivně nepřípustné (podané tím, kdo k němu není oprávněn), a Nejvyšší soud je jako takové podle §243b odst. 5 a §218 písm. b) o. s. ř. v tomto rozsahu odmítl.
Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že dovolání je ve zbývající části, podané proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 84 995 Kč s 7,5% úroky z prodlení od 27.12.2001 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 960 Kč, podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť právní otázka posouzení uvedeného nároku byla v napadeném potvrzujícím výroku rozhodnutí odvolacího soudu posouzena v rozporu s hmotným právem.
V daném případě odvolací soud po zopakování rozhodných důkazů vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že cena za dílo byla stanovena v cenových dodatcích č. 2 a 3 smlouvy o dílo ze dne 27.9.2001, které byly nedílnou součástí smlouvy, a to na základě cenové nabídky ve výši 728 512,81 Kč, která však neobsahovala přesné vyčíslení přípravných prací, pomocných prací a dalších prací, které byly stanoveny pouze hodinovou cenou za jednotku s tím, že po provedení prací na základě počtu odpracovaných hodin bude tato cena přesně vyčíslena. Odvolací soud z uvedeného zjištění učinil závěr, že mezi účastníky byla sjednána pouze předběžná kalkulace a nikoliv konečná cena díla. Tím, že žalovaný dílo převzal a písemně se zavázal doplatit doplatek ceny díla ve výši 100 000 Kč, odsouhlasil jednak konečnou cenu díla a jednak uznal svůj závazek vůči žalobkyni.
Podle §546 odst. 1 obch. zák. je objednatel povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§536 odst. 3 obch. zák.), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.
Ustanovení §547 obch. zák. pak upravuje stanovení ceny díla podle rozpočtu.
Byla-li cena určena na základě rozpočtu, který se podle smlouvy považuje za nezávazný, může se zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení ceny o částku, o níž nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, náklady zahrnuté do rozpočtu (srov. §547 odst. 3 obch. zák.).
Ustanovení §547 odst. 4 obch. zák. stanoví, že pokud objednatel nesouhlasí se zvýšením ceny, určí její zvýšení soud na návrh zhotovitele.
Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle §547 odst. 2 a 3 obch. zák., jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že je nevyhnutelné překročení ceny, jež byla určena na základě rozpočtu (§547 odst. 6 obch. zák.).
V posuzované věci ze skutkových zjištění vyplývá, že cena díla byla stanovena podle cenové nabídky v cenových dodatcích, které byly součástí předmětné smlouvy o dílo, a to ve výši 728 512,81 Kč. Vyplývá-li dále ze skutkových zjištění, že cenová nabídka neobsahovala přesné vyčíslení přípravných prací, pomocných prací a dalších prací, které byly stanoveny pouze hodinovou cenou za jednotku s tím, že po provedení těchto prací na základě počtu odpracovaných hodin bude tato cena přesně vyčíslena, pak by v daném případě byl oprávněný nárok žalobkyně na doplatek díla ve výši 100 000 Kč - po slevě na 84 995 Kč, pokud by došlo ke změně smlouvy ohledně rozsahu prací, které smlouva a cenová nabídka neobsahovala. Taková změna smlouvy o dílo o rozsahu díla a ceny díla však ze skutkových zjištění nevyplývá.
Jednalo-li by se o případ, kdy zvýšení ceny je určeno na základě rozpočtu, který se podle smlouvy považuje za nezávazný, musela by žalobkyně postupovat podle §547 odst. 3, 4, 6 obch. zák. Ze skutkových zjištění však nevyplývá, že by se v dané věci jednalo o takový případ.
Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo v potvrzujícím výroku I. vydáno v rozporu s hmotným právem, a Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu v tomto výroku podle ustanovení §243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušil; jelikož důvody, pro které byl rozsudek odvolacího soudu zrušen, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, jímž bylo rozhodnuto ohledně 84 995 Kč se 7,5% úrokem z prodlení od 27.12.2001 do zaplacení a smluvní pokutě ve výši 960 Kč, a věc vrátil tomuto soudu v uvedeném rozsahu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§243d odst. 1, věta první za středníkem o. s. ř.); v novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2009
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu