ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.5362.2007.1
sp. zn. 23 Cdo 5362/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně S. n. m. Z., p. o. (dříve S. d. f. m. Z., p. o.), zastoupené JUDr. M. P., advokátem, proti žalovanému V. J., zastoupenému JUDr. K. H., advokátem, o bezplatnou opravu vad díla, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 6 C 640/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2007, č. j. 28 Co 644/2004-175, ve znění opravného usnesení ze dne 11. července 2007, č. j. 28 Co 644/2004-181, a opravného usnesení ze dne 8. srpna 2007, č. j. 28 Co 644/2004–184, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 550 Kč k rukám JUDr. Milana Pivovarčíka, advokáta, se sídlem ve Znojmě, Žižkovo náměstí 7, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2007, č. j. 28 Co 644/2004-175, ve znění opravného usnesení ze dne 11. července 2007, č. j. 28 Co 644/2004-181, a opravného usnesení ze dne 8. srpna 2007, č. j. 28 Co 644/2004–184, v rozsahu jeho výroku pod bodem II, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 15. dubna 2004, č. j. 6 C 640/2000-101, ve výroku pod bodem I co do povinnosti žalovaného bezplatně odstranit vady díla – zateplení na obytných domech ve Z., H., D. a S. způsobem v tomto výroku uvedeným a ve výrocích pod body II a III, a výroků pod body III, IV a V, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Dovolatel však žádnou otázku zásadního právního významu v dovolání nevymezil.
Jeho námitka, že žalobkyně jako objednatelka byla přítomna provádění díla, obeznámena s technologickým postupem a dílo převzala, nemohla zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založit. Odpovědnost zhotovitele za vady díla je odpovědností objektivní a případná skutečnost, že objednatel byl seznámen s dokumentací vztahující se k provedení díla, včetně montážního postupu, provádění díla kontroloval, vady díla neshledal a to ani při předání díla, nezbavuje zhotovitele odpovědnosti za vady díla.
Podle ustanovení §562 odst. 2 obch. zák. soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla ve lhůtách uvedených v tomto ustanovení. Ze skutkového zjištění však nelze dovodit, že odvolací soud tím, že neaplikoval toto ustanovení, rozhodl v rozporu s hmotným právem. Ze skutkového zjištění soudů obou stupňů totiž nevyplývá, že předmětné vady měla žalobkyně zjistit při prohlídce podle ustanovení §562 odst. 1 obch. zák., resp. že vady neoznámila bez zbytečného odkladu poté, co je zjistila, resp. co je mohla zjistit při vynaložení odborné péče.
Dovolací soud je přitom v případě dovolání, jehož přípustnost se zakládá na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve smyslu ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. vázán skutkovým zjištěním odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně, toto skutkové zjištění přezkoumávat nemůže a musí z něj vycházet. Dovolací přezkum se v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, nikoliv jiným otázkám. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v v řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Skutkový stav věci a výsledky důkazního řízení nemohou před dovolacím soudem doznat změny.
Zda provedení díla smluvenému, resp. obvyklému účelu odpovídá nebo neodpovídá, je především rovněž otázkou skutkového zjištění. Odvolací soud dovodil, že v rozsahu vyjádřeném ve výroku rozsudku odvolacího soudu pod bodem II není dílo způsobilé pro použití k obvyklému účelu, neboť dílo vykazuje vady, projevující se odpadáváním lamel, přičemž těmito vadami trpí nejen domy, u nichž se vada viditelně projevila, ale i fasády ostatních domů označených v tomto výroku. Podle skutkového zjištění odvolacího soudu je příčinou vad skutečnost, že při montáži nebyl dodržen montážní postup předepsaný výrobcem lamel. Za tohoto stavu nelze odvolacímu soudu vytknout, že by byl jeho závěr v rozporu s hmotným právem, neboť pokud bylo zateplení domů provedeno tak, že došlo k odpadávání lamel, resp. toto odpadávání bez odstranění vad může nastat i v budoucnu, nelze skutečně uzavřít, že by takový stav odpovídal obvyklému způsobu užití.
Bez právního významu je v této souvislosti i další námitka dovolatele týkající se opětovného předání díla s odstraněnými vadami. Soudy obou stupňů neučinily skutkové zjištění, že by vady díla v rozsahu vymezeném ve výroku rozsudku odvolacího soudu pod bodem II byly odstraněny.
Námitka dovolatele, že závady byly způsobeny extrémně nepříznivými povětrnostními podmínkami a že postup žalobkyně, která neuplatnila nárok na pojistné plnění, představuje šikanózní výkon práva, jsou za situace, kdy soud dovodil, že dílo neodpovídá obvyklému účelu, pro rozhodnutí bez právního významu.
Pokud dovolatel dále namítá, že vady díla způsobily po jeho předání žalobkyni třetí osoby, odvolací soud takové skutkové zjištění neučinil, navíc jde zčásti o nepřípustné uplatnění nových skutečností v dovolacím řízení.
Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Jen výjimečně může být v dané souvislosti relevantní i dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., a to v případě, že otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad právního (procesněprávmího) předpisu. V dané věci se však o uvedený případ nejedná.
Z výše uvedeného je zřejmé, že v posuzované věci nebylo shledáno, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem. Nejde ani o právní otázky, které v rozhodování odvolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, nebo které jsou odvolacími soudy nebo dovolacím soudem řešeny rozdílně, a protože Nejvyšší soud neshledal ani jiné okolnosti, které by činily z pohledu dovolacích námitek rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, není dána přípustnost dovolání ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Přípustnost dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení nevyplývá z žádného ustanovení občanského soudního řádu.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 2 250 Kč [§8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
V průběhu dovolacího řízení došlo ke změně názvu žalobkyně ze S. d. f. m. Z., příspěvkové organizace, na S. n. m. Z., příspěvková organizace. Žalobkyně byla proto takto označena v záhlaví tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně 30. září 2009
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu