ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.2715.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 2715/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce J. N., zastoupeného advokátkou, proti žalované České republice – K. p. s. P. ČR, zastoupené advokátem, o 18.000.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 40/2009, dříve vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 36 C 303/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. prosince 2008, č.j. 56 Co 551/2008-32, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 12. 2008, č.j. 56 Co 551/2008-32, potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 16. 10. 2008, č.j. 36 C 303/2008-22, jímž soud prvního stupně vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení věc postoupí Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl o místní příslušnosti Okresního soudu Plzeň - město.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolání žalobce bylo odmítnuto jako nepřípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání – v souladu s čl. II bodem 12 zákona č. 7/2009 Sb. – podle ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“) a shledal, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud za použití §105 odst. 2 a 4 o. s. ř. vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena soudu místně příslušnému, není rozhodnutím ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., neboť napadené usnesení není zahrnuto v tam uvedeném taxativním výčtu rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1658/2007, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, CD 6/2008, pod C 5255).
Nejvyšší soud proto podle §218 písm. c) ve spojení s §243b odst. 5 větou první o. s. ř. dovolání odmítl.
Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí a o všech dosavadních i dalších nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. července 2009
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu