ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.2825.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 2825/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce L. Č. r., s. p., proti žalovanému JUDr. P. L., zastoupenému advokátem, o 26.175,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně, pod sp. zn. 4 C 1398/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. prosince 2006, č. j. 44 Co 222/2004-129, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. 12. 2006, č. j. 44 Co 222/2004-129, změnil rozsudek ze dne 18. 2. 2004, č. j. 4 C 1398/2000-105, jímž Okresní soud v Hodoníně zamítl žalobu ohledně částky 68.912,- Kč s příslušenstvím, tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 26.175,- Kč s příslušenstvím, ohledně částky 42.737,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které odůvodňuje podle §241a odst. 3 o.s.ř., a odvolacímu soudu mimo jiné vytýká nesprávné hodnocení naplnění formálních předpokladů předchozího řízení u rozhodčí komise podle §35 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, dále nesouhlasí se závěrem o prokázání existence škody ani s jejím vyčíslením, s nezapočtením jeho finanční účasti na preventivních opatřeních ve výši 30% a rovněž se stanovením míry spoluzavinění žalobce; navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.) vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 18. 12. 2006. Dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle ustanovení §243c odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (čl. II, bod 12., část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb.), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.
Dovolacímu přezkumu měnícího výroku rozsudku odvolacího soudu (26.175,- Kč s příslušenstvím) brání ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Ačkoliv odvolací soud změnil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně jedním výrokem, rozhodoval jím současně o dvou samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem. Žalobci přisouzená částka 26.175,- Kč je totiž souhrnem částek představujících náhradu za škodu snížením přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří (7.454,- Kč) a náklady na mimořádná opatření (18.721,- Kč), jde tedy o nároky odlišné povahy s rozdílnými předpoklady pro vznik odpovědnosti. Protože se jedná o samostatné nároky, je přípustnost dovolání třeba zkoumat ve vztahu ke každému z nich samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, publikované pod č. 9 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, popř. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2136/99, publikované pod č. 55 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000). Jelikož žádný z nároků, jež byly předmětem řízení v dovoláním dotčeném výroku odvolacího soudu, nepřevyšuje částku 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., aniž by na uvedený závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění z obou samostatných nároků částku 20.000,- Kč přesahuje. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobci náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. října 2009
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu