ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.3953.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 3953/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Č. p., a.s., zastoupeného advokátem, proti žalovanému JUDr. V. N., o 2.617,- Kč s přísl., o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2009, č. j. 58 Co 194/2009 - 121, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 29. 10. 2008, č. j. 25 C 26/2006-105, opravil záhlaví usnesení téhož soudu ze dne 10. 10. 2008, č. j. 25 C 26/2006-103, tak, že správně zní :
„Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. E. R. ve věci žalobce : Č.. p., a.s., zast. advokátem, proti žalovanému : JUDr. V. N., o 2.617,- Kč s přísl.“
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 5. 2009, č. j. 58 Co 194/2009-121, opravné usnesení soudu prvního stupně potvrdil a k námitkám žalovaného uvedl, že nedošlo k pochybení, pokud bylo bydliště žalovaného označeno jednak místem jeho trvalého pobytu a jednak místem faktického doručování písemností.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo jako nezákonné zrušeno, neboť údaj o jeho bydlišti, uvedený v záhlaví usnesení ze dne 10. 10. 2008, nelze pokládat za zjevnou nesprávnost ve smyslu §164 o. s. ř., a soudy přesvědčivě nevyložily, proč je údaj o jeho bydlišti, z něhož byl protiprávně vystěhován, zjevnou nesprávností.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatel sice není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle §104 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno opravné usnesení soudu prvního stupně, vydané podle ustanovení §164 o. s. ř. Do výčtu rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné, nelze takové rozhodnutí podřadit.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není dána, protože usnesení soudu prvního stupně, jež bylo odvolacím soudem potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé. Za věc samu se pokládá nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto - §79 odst. 1 o. s. ř. Usnesení o opravě rozhodnutí podle §164 o. s. ř. je naproti tomu rozhodnutím výlučně procesní povahy, jež neřeší věc samu (vymezenou návrhem resp. žalobou).
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o. s. ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů dovolacího řízení v konečném rozhodnutí (§243c, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. října 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu