Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.07.2009, sp. zn. 25 Cdo 4535/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.4535.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.4535.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 4535/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce F. J., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, o 1.015.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 103/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. března 2008, č. j. 18 Co 28/2008-59, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Plzni rozsudkem ze 26. 3. 2008, č. j. 18 Co 28/2008-59, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 20. 8. 2007, č. j. 8 C 103/2007-43, jímž Okresní soud v Klatovech zamítl žalobu na zaplacení 1.015.500,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nárok na náhradu nemajetkové újmy, která měla podle žaloby vzniknout vykonstruovaným trestním řízením a následnou perzekucí, neshledal důvodným, neboť pro vznik odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), není splněna podmínka zrušení nebo změny předmětného rozhodnutí pro nezákonnost, a nesprávný úřední postup ve smyslu §13 zákona prokázán nebyl. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Namítá, že nemajetková újma vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v trestním řízení vedeném proti němu u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 1 T 164/2001 a ve věci jeho trestního oznámení proti vyšetřovateli a státní zástupkyni vedeného u Krajského státního zastupitelství v Plzni pod sp. zn. 1 Kaz 329/2001. Obvinění v trestním řízení bylo vykonstruované, k odsouzení žalobce došlo bez důkazů, jen na základě účelových a nepravdivých údajů vyšetřovatele a státní zástupkyně. Orgány činné v trestním řízení uvedly do rozhodnutí úmyslně nepravdy, důkazy ve prospěch žalobce provedeny nebyly, listinami z restitučního spisu se soud nezabýval a nebylo ani umožněno žalobci nahlédnout do spisu. Nesprávný úřední postup ve věci jeho trestního oznámení spatřuje v protiprávní nečinnosti státního zastupitelství, na jehož základě se žalobci nepodařilo dosáhnout zrušení shora uvedeného nezákonného rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 164/2001. Žalobci se uvedenými postupy orgánů činných v trestním řízení nedostalo spravedlivého procesu, na nějž má právo, a v jejich důsledku se tak nemohl domoci nápravy nezákonného rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 164/2001. V důsledku toho došlo k následné exekuci na majetek žalobce, kdy byl nucen prodat i svůj nemovitý majetek, čímž mu vznikla nemajetková újma. Žalobce je přesvědčen, že prokázal protiprávní nečinnost orgánů činných v trestním řízení ve věci jeho trestního oznámení vedeného pod sp. zn. 1 Kzt 329/2001, v jehož důsledku nemohl zvrátit rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 164/2001, a proto navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o.s.ř. oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle ustanovení §243c odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné. Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací [nejde tak o přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.]; dovolání tak může být podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s hmotným právem i ustálenou judikaturou postaveno na právním závěru, že nelze dovozovat odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, jestliže rozhodnutí, od nějž žalobce odvozuje vznik škody, nebylo pro nezákonnost zrušeno (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 20. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 705/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS pod C 1353, nebo usnesení téhož soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1230/2003, publikované tamtéž pod C 2818); vedle toho pak platí, že odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutím o trestu lze dovodit, jen jestliže ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, byl v pozdějším řízení obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno. O žádný takový případ však v dané věci nešlo. Zásadní právní význam pak nelze napadenému rozhodnutí přisuzovat ani z pohledu dovolacích námitek k nesprávnosti úředního postupu, spočívajícího podle žalobce v nesprávně vedených trestních řízeních, neboť postup orgánů činných v trestním řízení se odrazil právě v obsahu rozhodnutí, jimiž byla řízení završena (srov. rozsudek NS ČR ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 129/97, publikovaný v časopise Soudní judikatura č. 1, roč. 2000, pod č. 5). Je tedy zřejmé, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. za situace, kdy žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch, avšak žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. července 2009 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/21/2009
Spisová značka:25 Cdo 4535/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.4535.2008.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08