ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.4850.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 4850/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně A. H., proti žalované České republice – Ministerstvu financí ČR, zastoupené advokátem, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 538/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2007, č. j. 16 Co 333/2007-84, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 12. 12. 2002, č. j. 41 C 518/2002-15, zamítl žalobu na zaplacení částky 502.0000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 11. 2007, č. j. 16 Co 333/2007-84, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení včetně nákladů státu. Odvolací soud s poukazem na zákon č. 82/1998 Sb. dovodil, že v daném případě je žaloba na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Ú. p. d. n. d. z. předčasná, neboť žalobkyni dosud žádná škoda nevznikla.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně bez bližšího odůvodnění vlastnoručně psané dovolání, v němž žádá, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení §240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. se lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Podle ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahuje správné poučení, podle něhož je dovolání přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že je v rozhodnutí odvolacího soudu řešena otázka zásadního právního významu; v takovém případě lze dovolání podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. Nejde tedy o případ, že by se dovolatelka řídila nesprávným poučením soudu a že by tedy bylo možno podat dovolání do čtyř měsíců od doručení usnesení ve smyslu ust. §240 odst. 3 o. s. ř.
Protože rozsudek odvolacího soudu byl řádně doručen zástupci žalobkyně dne 4. 2. 2008, počala tímto dnem (tj. od 4. 2. 2008) běžet lhůta k podání dovolání, která skončila dne 4. 4. 2008 (pátek). Opravné usnesení vydáno nebylo. Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu osobně do podatelny soudu dne 15. 4. 2008. Z toho je zřejmé, že zákonná dvouměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno až po jejím marném uplynutí.
Doplnění dovolání sepsané právním zástupcem žalobkyně a doručené soudu prvního stupně až dne 23. 10. 2008 je rovněž podáno po lhůtě a dovolací soud k němu, stejně jako k dalším dvěma vlastnoručně psaným přípisům žalobkyně ze dne 15. 7. 2008 a 9. 10. 2008, v nichž vyjadřuje nespokojenost s komunikací mezi ní a právním zástupcem, nepřihlížel (§41a odst. 3 o. s. ř.).
Protože dovolání bylo podáno až po marném uplynutí lhůty k dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout, bylo podle ust. §243b odst. 5, věty první, a §218a o. s. ř. odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu