ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.2645.2008.1
sp. zn. 26 Cdo 2645/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: a) Ing. V. J. , bytem P., a b) H. J. , bytem tamtéž, proti žalovaným 1) K. K. , bytem P., zastoupené Mgr. Hanou Kuncovou, advokátkou se sídlem Praha 4, Pod Višňovkou 23, a 2) D. I. , bytem P., zastoupenému Mgr. Martinem Sochorem, advokátem se sídlem Praha 1, Čelakovského sady 1580/4, o zaplacení částky 39.671,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 32 C 28/2007, o dovolání žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. ledna 2008, č.j. 64 Co 369/2007-63, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 800,- Kč k rukám Mgr. Martina Sochora, advokáta se sídlem Praha 1, Čelakovského sady 1580/4, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 15. 6. 2007, č.j. 32 C 28/2007-50, zastavil řízení proti žalovanému 2), neboť žalobci vůči němu vzali žalobu zpět; dále uložil žalobcům zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 14.650,- Kč.
K odvolání žalobců, směřujícímu do výroku o nákladech řízení, Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 2. 1. 2008, č.j. 64 Co 369/2007-63, potvrdil usnesení soudu prvního stupně; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce a/ (nezastoupen advokátem) dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci bylo dovoláním napadeno usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp.zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.), aniž se zabýval otázkou advokátního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a uložil žalobci a), který zavinil, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, povinnost nahradit náklady dovolacího řízení žalovanému 2) v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 500,- Kč (§15 ve spojení s §14 odst. 3 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). O nákladech dovolacího řízení mezi žalobcem a) a žalovanou 1) dovolací soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení – ve vztahu k žalované 1) – končí, a řízení ve vztahu k ní nebylo ani již dříve pravomocně skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp.zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. července 2009
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu