Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2009, sp. zn. 26 Cdo 2689/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.2689.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.2689.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 2689/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců a) A. H., a b) H. H., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) L. I., a 2) M. I., o zaplacení částky 93.864,- Kč s příslušenstvím a o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp.zn. 10 C 1110/2004, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. února 2009, č.j. 19 Co 344/2008-193, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Vyškově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 12. 2007, č.j. 10 C 1110/2004-152, zastavil řízení ohledně zaplacení částky 3.084,- Kč, zamítl žalobu na přivolení k výpovědi z nájmu žalovaných k bytu v rozsudku specifikovanému a žalobu na zaplacení částky 90.816,- Kč s příslušenstvím vůči žalované 1) a na zaplacení částky 73.816,- Kč s příslušenstvím vůči žalovanému 2), a uložil žalovanému 2) zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně částku 16.964,- Kč; současně rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 27. 2. 2009, č.j. 19 Co 344/2008-193, odvolání žalobců a) a b) proti rozsudku soudu prvního stupně odmítl (neboť jejich odvolání postrádají náležitosti stanovené v ustanovení §205 odst. 1 o.s.ř., a pro tento nedostatek nelze v odvolacím řízení pokračovat) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci a) a b) – nezastoupeni advokátem – dovolání, v němž vyjadřují nesouhlas s napadeným rozhodnutím a namítají zejména, že jejich odvolání mají všechny zákonem stanovené náležitosti. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 27. února 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”). Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobami k tomu oprávněnými (§240 odst. 1 o.s.ř.). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku. Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a také v §239 o.s.ř. Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé. Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a odst. 1 a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř., protože nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených. Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení. Lze proto uzavřít, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu §43 odst. 2 a §211 o.s.ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je podle §229 odst. 4 o.s.ř. žaloba pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2005, sp.zn. 29 Odo 837/2003, a ze dne 27. 9. 2007, sp.zn. 29 Odo 407/2007). Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. pro nepřípustnost odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného advokátního zastoupení dovolatelů (§241 odst. 4 o.s.ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovaným nevznikly (dle obsahu spisu) žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelům právo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. prosince 2009 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/16/2009
Spisová značka:26 Cdo 2689/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.2689.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09