ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.448.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 448/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce M. H., zastoupeného JUDr. M. B., advokátem proti žalovaným 1) P. T. a 2) L.T., zastoupeným JUDr. L. L., advokátkou, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 179/2004, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2008, č. j. 69 Co 57/2007-287, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. dubna 2006, č. j. 26 C 179/2004-190, žalovaným uložil, aby vyklidili a vyklizený žalobci předali byt č. 49 o velikosti tři pokoje a kuchyně s lodžií a příslušenstvím v 1. podlaží domu č. p. 2403 v ulici P. v P. –S. do 15 dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. května 2008, č. j. 69 Co 57/2007-287, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé potvrdil a ve výroku o nákladech řízení zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Vytýkají odvolacímu soudu, že nevyhověl jejich žádosti o odročení jednání nařízeného na den 21. května 2008, kterou žalovaný 1) doložil kopií potvrzení o pracovní neschopnosti a žalovaná 2) odůvodnila nezbytnou celodenní péči o dlouhodobě nemohoucí matku. Postupem odvolacího soudu byli zkráceni na svých procesních právech, neboť jim byla odňata možnost před soudem jednat. Přípustnost dovolání žalovaní dovozují z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle čl. II. bodu 12 věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno 21. května 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o.s.ř., není však přípustné. Žalovaní namítli, že řízení před odvolacím soudem je postiženo zmatečností podle §229 odst. 3 o.s.ř., neboť jim byla nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, publikovaném v časopise Soudní judikatura č. 6/2006, že zmatečnosti (včetně zmatečnosti podle §229 odst. 3 o.s.ř.) nejsou podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 – jak vyplývá z ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. – způsobilým dovolacím důvodem. Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak – jak vyplývá z §242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. – jen tehdy, je-li dovolání přípustné. Mají-li žalovaní za to, že jim nesprávným postupem odvolacího soudu byla odňata možnost jednání před soudem, mohou svoji námitku uplatnit (samozřejmě za předpokladu, že jim dosud neuplynula lhůta) prostřednictvím žaloby pro zmatečnost.
Dovolání není přípustné ani proti zrušujícímu výroku o nákladech řízení podle §237 odst. 1 o.s.ř., neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé, a přípustnost nevyplývá ani z §238 odst. 1, 238a odst. 1 a 239 o.s.ř. (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Protože dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud ČR je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž bylo řízení skončeno – o nákladech řízení bude rozhodovat soud prvního stupně (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. července 2009
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu