ECLI:CZ:NS:2009:26.CDO.4529.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 4529/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců a) Ing. I. J., a b) Mgr. Z. J., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) M. H., a 2) J. H., zastoupeným advokátem, o zaplacení částky 8.585,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp.zn. 12 C 209/98, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. prosince 1999, č.j. 12 Co 897/99-12, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 4. dubna 2000, č.j. 12 Co 897/99-19, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 15. 7. 1999, č.j. 12 C 209/98-8, výrokem I. řízení zastavil (pro zpětvzetí žaloby), rozhodl o vrácení poloviny soudního poplatku ve výši 250,- Kč (výrok II.) a o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení (výrok III.).
K odvolání žalovaných směřujícímu proti výroku III. o náhradě nákladů Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 7. 12. 1999, č. j. 12 Co 897/99-12, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 4. 4. 2000, č.j. 12 Co 897/99-19, usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že uložil žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalovaným na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 2.150,- Kč (výrok I.) a na nákladech odvolacího řízení částku 450,- Kč (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci (zastoupeni advokátem) dovolání, v němž vyjadřují nesouhlas s napadeným rozhodnutím s tím, že důvodem pro zpětvzetí žaloby bylo uzavření dohody o zániku nájmu s žalovanými, čímž dle čl. IV. obě strany považovaly dluh, jež byl předmětem řízení, za vyrovnaný, že žaloba tudíž byla podána důvodně a náklady řízení měli dle §146 odst. 2 o.s.ř. platit žalovaní, žalobci však s ohledem na výše uvedenou dohodu s rozhodnutím soudu prvního stupně souhlasili. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení
Vyjádření k dovolání podáno nebylo.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo vydáno 7. prosince 1999, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.“).
Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ve smyslu §241 odst. 1 a 4 o.s.ř., se dovolací soud zabýval jeho přípustností.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237, §238a a §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §237 o.s.ř není dovolání přípustné, neboť není dána žádná z vad zde uvedených. Z ustanovení §238a odst. 1, písm. a) o.s.ř. plyne, že dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně; to však neplatí (mimo jiné), jde-li o usnesení o nákladech řízení. Z uvedeného je zřejmé, že dovolání v části, v níž směřovalo proti výroku I. napadeného rozhodnutí, není přípustné. Dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení rovněž není přípustné, neboť jeho přípustnost nezakládá žádné z ustanovení přicházejících v úvahu (ustanovení §238a o.s.ř. proto, že rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními a ustanovení §239 odst. 1 o.s.ř. proto, že v daném případě nejde o usnesení potvrzující ani ve věci samé).
Dovolací soud proto dovolání žalobců podle §243b odst. 4 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalovaným nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelům právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2009
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu