ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.3679.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 3679/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce P. f. Č. r., zastoupeného advokátem, proti žalované T., a.s., zastoupené advokátem, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 29/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. května 2009, č. j. 26 Co 202/2009-35, takto:
Dovolání se zamítá.
Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalované částku 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové svým shora uvedeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. března 2009, kterým zastavil řízení z důvodu rei iudicatae a rozhodl o náhradě nákladů řízení žalovanému. Žalobce se v předmětné věci domáhal určení, že je vlastníkem a správcem pozemkových parcel č. 254 a 250/1, vše v obci a k.ú. Š., a že smlouva, kterou uzavřel s právním předchůdcem žalované o převodu pozemků, je neplatná. Odvolací soud se ztotožnil s názorem okresního soudu, že projednání věci brání překážka věci rozsouzené, neboť se jedná o tentýž nárok a o spor týchž osob, který byl předmětem řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 127/2006.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal žalobce dovolání, opíraje jeho přípustnost o §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Důvodnost podání spatřuje v tom, že se soudy obou stupňů nezabývaly hodnocením provedených důkazů a věc nesprávně právně posoudily. Dovolatel připomíná některé skutečnosti z řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6 a má za to, že podaná žaloba obsahuje jiná tvrzení než ta, která byla posuzována uvedeným soudem. Dovolatel žádal, aby byla usnesení nižších instancí o zastavení řízení zrušena a věc vrácena Okresnímu soudu v Trutnově k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání vyjádřil a v rámci odůvodnění svého vyjádření navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto jako zjevně bezdůvodné.
Nejvyšší soud zjistil, že žalobce podal dovolání přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. v zákonné lhůtě s dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., avšak toto dovolání není důvodné.
Předmětem dovolání je posouzení, zda se v daném případě jedná o překážku věci pravomocně rozhodnuté dle §159a odst. 5 o. s. ř., která má za následek zastavení řízení dle §104 odst. 1 o. s. ř. Překážka rei iudicatae se uplatní v situaci, kdy již bylo pravomocně rozhodnuto o stejné věci vymezené týmž žalobním petitem a zakládající se na shodných skutkových tvrzeních. Jak již bylo Nejvyšším soudem opakovaně judikováno: „Totožnost věci je dána totožností účastníků řízení (žalobce a žalovaného) a totožností předmětu řízení. O totožnost předmětu řízení jde v případě, že v novém řízení se jedná o tentýž nárok, opírající se o týž právní důvod, a to za podmínky, že tento důvod plyne ze stejného skutkového stavu jako v předchozím řízení.“ (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3.1999, sp. zn. 25 Cdo 1751/98, Soudní judikatura 11/1999). Přestože žalobce v dovolání uvádí, že žaloba je postavena na nových tvrzeních, z obsahu spisu tato skutečnost nevyplývá. Žaloba se naopak opírá o shodný právní důvod jako v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6, vedeném pod sp. zn. 13C 127/2006. Žaloba vychází se stejného skutkového stavu, a sice sporu ohledně určení neplatnosti smlouvy o převodu pozemků mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované. Rovněž žalobní petit nové žaloby je jen vyjmutou částí žalobního petitu podání, o kterém již bylo rozhodováno Obvodním soudem pro Prahu 6.
Zbylá část dovolání se zabývá průběhem řízení u Obvodním soudem pro Prahu 6, které však bezprostředně není jen předmětem přezkumu tohoto řízení u dovolací instance, nýbrž též předmětem řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2161/2008. Ani zmiňovaná spekulativnost jednání předchůdce žalované nemůže být předmětem tohoto řízení, neboť jako tvrzení nové a tedy v odvolacím řízení nepřípustné nebylo ani předmětem přezkumu odvolacího soudu.
Co se týče přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., daná věc nemá po právní stránce zásadní význam a dovolatel se ho ani nepokouší vymezit.
Z uvedeného je zřejmé, že usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. května 2009, č.j. 10 C 29/2009-35 je správné a dovolání bylo zamítnuto jako neopodstatněné dle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř.
Žalovaný měl nárok na náhradu nákladů řízení podle ust. §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť se k věci písemně vyjádřil. Sazba za úkon představuje částku 20.000,- Kč, která musela být dvakrát o polovinu krácena na 5.000, Kč. S přičtením režijního paušálu 300,- Kč a DPH činí náklady zastoupení žalované 6.,307,- Kč (§5 písm. b/, §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 15. října 2009
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu