ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.3808.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 3808/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. D., zastoupenému advokátem, ve věci návrhu žalovaného na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 257/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2009, č.j. 26 Co 240/2009-45, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit na nákladech dovolacího řízení žalobci částku 2.383,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové shora uvedeným bylo odmítnuto odvolání proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 5. 3. 2009, č.j. 10 C 257/2008-34, kterým byl zamítnut návrh žalovaného na obnovu řízení ve věci vedené
u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 288/2005.
Odvolací soud odmítl žalovaným podané odvolání pro absenci obsahových náležitostí, vyplývající z ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. a §205 o. s. ř. Žalovaný tyto nedostatky neodstranil ani přes výzvu okresního soudu ani později v průběhu odvolacího řízení, a proto nebylo možné podle odvolacího soudu v řízení pro tento nedostatek pokračovat.
Žalovaný podal prostřednictvím advokáta v zákonné lhůtě dovolání proti výše označenému usnesení odvolacího soudu.
Žalobce podal k dovolání písemné vyjádření, vypracované advokátem.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v souzené věci nejde.
Přípustnost dovolání není dána podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání též nezakládají, protože usnesení o odmítnutí odvolání v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Z uvedeného vyplývá závěr, že přípustnost dovolání nelze dovodit z žádného ustanovení o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2001. Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 o. s. ř. za použití ustanovení §218 písm. c) o. s. ř. dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o. s. ř. za použití §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním vznikly náklady řízení.
Ty spočívaly v odměně za vyjádření v základní sazbě za úkon 7.000,- Kč (§10 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.). Tuto částku však bylo nutné krátit dvakrát, neboť šlo
o jediný úkon v řízení a dovolání bylo odmítnuto (§14 odst. 1, §15, §18 odst. 1 cit. vyhl.). Tedy po krácení 1.750,- Kč; s přičtením 300,- Kč režijního paušálu a 333,- Kč DPH šlo o náklady ve výši 2.383,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Ludvík David, CSc. , v. r.
předseda senátu