ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.974.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 974/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) F. V., b) A. V., c) M. B., všech zastoupených advokátkou, proti žalovaným 1. D. F., a 2. Č. r. – Ú. p. z. s. v. v. m., o určení vlastnického práva k nemovitosti, o dovolání žalobce b) A. V. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2008, č. j. 38 Co 425/2006-63, takto:
Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. června 2006, č.j. 33 C 86/2004-41, rozhodl, že návrh, aby bylo určeno, že spoluvlastníky pozemku p.č. 577 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 879 m2, k.ú. S.L., obec B., zapsaného na LV č. 1463 pro k.ú. S. L., obec B., je prvý žalobce k jeho ideální ½ vzhledem k celku a ke dni své smrti tj. ke dni 3.11.1967 byl zemřelý V. V., posledně bytem B., a to k jeho ideální ½ vzhledem k celku, se zamítá (výrok I.). Žalobci jsou povinni zaplatit prvému žalovanému náklady řízení ve výši 12.257,- Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. J. K., advokáta se sídlem v B., N. n. (výrok II.). Druhému žalovanému se náhrada nákladů řízení vůči žalobcům nepřiznává (výrok III.).
Žalobkyně a) F. V. dne 12.2.2007 zemřela.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. ledna 2008, č.j. 38 Co 425/2006-63, rozhodl, že v řízení bude dále pokračováno na místě žalobkyně a) s A. V., nar. 11.5. 1936, bytem B., M., s M. B., nar. 12.4.1944, bytem B., M. Š., s L. V., nar. 29.11.1965, bytem B., L., a s D. H., nar. 29.3.1963, bytem M. B.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu podal žalobce b) A. V. dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř., a které opřel o následující tvrzení v rámci dovolacích důvodů ust. §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Podle tvrzení dovolatele nebylo v době vydání napadeného usnesení pravomocně skončeno dědické řízení o pozůstalosti zemřelé F. V., proto nebylo ani pravomocně potvrzeno, který, popřípadě kteří z dědiců převezmou práva a povinnosti zůstavitelky, a s kým bude v řízení pokračováno. Dovolatel má za to, že v řízení mělo být pokračováno až po právní moci usnesení příslušného soudu o dědictví s ohledem na znění ust. §107 odst. 1 a 2 o.s.ř. Odvolací soud proto nesprávně vyložil a aplikoval ust. §107 odst. 1 a 2 o.s.ř., když vydal usnesení o procesním nástupnictví zůstavitelky, aniž by vyčkal výsledku dědického řízení, a tím se dopustil nesprávného právního posouzení věci. Tato vada mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; proto dovolatel navrhuje napadené usnesení zrušit a vrátit věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Ostatní účastníci řízení se k dovolání nevyjádřili.
Dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou a podle ust. §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, přípustné.
Nejvyšší soud však po přezkoumání dovolacích důvodů v rámci §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. dovolání z a m í t á dle §243b odst. 2 o.s.ř. jako neopodstatněné.
Podstatnou otázkou pro důvodnost dovolání je výklad a aplikace §107 odst. 1 a 2 o.s.ř. ohledně pokračování či přerušení soudního řízení, kde jeden z účastníků ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud k této věci uvedl, že z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 86 D 223/2007 týkajícího se dědického řízení bylo zjištěno, že dědici zůstavitelky dědictví neodmítli a jsou jimi pozůstalá dcera M. B., pozůstalý syn A. V., pozůstalá vnučka D. H. a pozůstalý vnuk L. V. Odvolací soud na základě ustanovení §107 odst. 2 o.s.ř. dovodil, že povaha věci umožňuje pokračování v řízení s procesními nástupci zemřelé žalobkyně, jejichž okruh byl zjištěn ze spisu týkajícího se dědického řízení. S tímto postupem nesouhlasí dovolatel, podle kterého mělo být řízení přerušeno do doby, než nabude právní moci usnesení o výsledku dědického řízení.
Rozhodující v dané věci je, zda povaha věci umožňuje pokračování v soudním řízení či nikoliv. Blíže k tomu stanoví §107 odst. 5 o.s.ř., že povaha věci neumožňuje pokračování v řízení, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, podobně při řízení o neplatnosti nebo neexistenci partnerství. Povahou věci se tu rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení, jak uvedl odvolací soud. Povaha věci brání pokračování v řízení zejména tam, kde
práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce;
je určitá skutková podstata podmíněna existencí určitého účastníka řízení;
smrtí účastníka řízení dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo;
účastník nemá žádného právního nástupce.
V těchto případech nelze v řízení pokračovat (blíže Bureš, Drápal, Mazanec, Občanský soudní řád, komentář, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 1994, str. 358-367). O takový případ se však nejedná a kromě povahy věci je třeba přihlédnout také ke stavu řízení, v němž jsou zjišťováni právní nástupci osoby, jež ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud přihlédl ke stavu dědického řízení, když vymezil okruh dědiců zůstavitelky, kteří dědictví neodmítli a rozhodl v rámci své diskrece o pokračování v řízení.
Podstatným též zůstává, že se nejedná o rozhodnutí ve věci samé, nýbrž o usnesení o procesním nástupnictví. Pro následné rozhodnutí ve věci bude zřejmě nezbytné vyčkat rozhodnutí v dědickém řízení.
Z výše uvedených důvodů soud dovolání zamítl podle §243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř.
Ostatní účastníci, zejména žalovaní, by měli nárok na náhradu nákladů řízení podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., žádné náklady jim však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 21. května 2009
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu