Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.01.2009, sp. zn. 29 Cdo 4282/2008 [ usnesení / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4282.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4282.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 4282/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka ve věci navrhovatelky K. S. s. r. o., se zastoupené Z. M., advokátem, , o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 27302, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2008, č. j. 5 Cmo 170/2008-152, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. června 2008, č. j. 5 Cmo 170/2008-152 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. března 2008, č. j. F 7362/2008 C 27302/6-137, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. března 2008, č. j. F 7362/2008 C 27302/6-137, kterým tento soud zamítl návrh na výmaz dosavadního společníka P. M. a zápis P. A. jako nového společníka navrhovatelky do obchodního rejstříku. Vyšel přitom ze zjištění soudu prvního stupně (učiněného z lustrace elektronické databáze obchodního rejstříku), že P.A. je jediným společníkem ve společnostech P.A. s. r. o., , M. – s. firma .P., s. r. o., a C., s. r. o., Cituje ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jenobch. zák.“) odvolací soud konstatoval, že zákon vylučuje, aby jediným společníkem společnosti s ručením omezeným byla fyzická osoba, která již je jediným společníkem tří jiných společností s ručením omezeným. Vyložil, že zakládání celé skupiny společností s ručením omezeným jediným zakladatelem – fyzickou osobou, může vést účelově k omezení osobní odpovědnosti tohoto zakladatele a ke zmenšení přehlednosti vztahů s věřiteli. Vycházeje z toho, že pro rozhodnutí ve věci je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí (§154 odst. 2 ve spojení s §167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále též jeno. s. ř.“), odvolací soud dovodil, že není podstatné to, že zápis (či výmaz) osoby společníka společnosti s ručením omezeným má deklaratorní charakter, ale to, že v době rozhodování rejstříkového soudu již fyzická osoba, která měla být do obchodního rejstříku jako jediný společník navrhovatelky zapsána, byla zapsána jako jediný společník v dalších třech společnostech s ručením omezeným. Odvolací soud uzavřel, že v důsledku porušení ustanovení §105 odst. 2 obch. zák. je smlouva o převodu obchodního podílu mezi společníkem navrhovatelky a P. A. podle ustanovení §39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jenobč. zák.“), neplatná. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., namítajíc, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a navrhujíc, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatelka tvrdí, že k převodu obchodního podílu jejího společníka P. M. na P. A. došlo smlouvou ze dne 28. června 2007. Tímto dnem přestal být P. M. jejím společníkem a namísto něj se společníkem dovolatelky stal P. A.. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti C., s. r. o. pak podle dovolatelky vyplývá, že P. A. se společníkem této společnosti stal zřejmě až poté, co řádně nabyl obchodní podíl v dovolatelce. Z toho dovolatelka dovozuje, že neplatnou smlouvou o převodu obchodního podílu není smlouva o převodu obchodního podílu v dovolatelce ze dne 28. června 2007, ale smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti C., s. r. o. z února 2008, neboť v té době již P.A. byl jediným společníkem ve třech společnostech s ručením omezeným, z nichž jednou byla právě dovolatelka. S názorem odvolacího soudu, že deklaratorní charakter zápisu osoby společníka do obchodního rejstříku není pro posouzení projednávané věci právně významný, dovolatelka nesouhlasí. Domnívá se, že byla-li smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 28. června 2007 platná, stal se P. A. dnem jejího podpisu „ve vztahu ke třetím osobám“ jejím společníkem. Takový pak byl i právní stav ke dni rozhodování rejstříkového soudu v projednávané věci. Dovolatelka usuzuje, že podle závěrů odvolacího soudu by zápis společníka P. A. jako jediného společníka společnosti C., s. r. o. do obchodního rejstříku na základě neplatné smlouvy o převodu obchodního podílu z února 2008 „způsobil dnem zápisu její platnost“ a naopak by tento zápis „způsobil neplatnost“ platné smlouvy o převodu obchodního podílu v dovolatelce z června 2007. Takový výklad má za rozporný s hmotným právem. Jelikož z jiných ustanovení občanského soudního řádu než z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přípustnost dovolání v dané věci vskutku dovodit nelze, posuzoval Nejvyšší soud, zda napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.). Zásadní právní význam Nejvyšší soud spatřuje v řešení otázky, zda je pro posouzení existence zákonné překážky podle ustanovení §105 odst. 2 věty třetí obch. zák. rozhodující zápis jediného společníka do obchodního rejstříku nebo uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu. Odvolací soud uzavřel, že pro posouzení, zda tu (ke dni rozhodování o zápisu fyzické osoby jako jediného společníka společnosti ručením omezeným do obchodního rejstříku) je či není dána zákonná překážka ve smyslu ustanovení §105 odst. 2 věty třetí obch. zák., je rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku. Tento názor Nejvyšší soud nesdílí, neboť pomíjí důsledky, které má porušení zákonného zákazu stanoveného v §105 odst. 2 větě třetí obch. zák. na vznik účasti ve společnosti. Zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku je deklaratorní a nemá tudíž právní účinky vzniku, změny nebo zániku zapisované skutečnosti. Ke změně v osobách společníků dochází okamžikem, kdy je platně a účinně uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu a zápis v obchodním rejstříku pouze autoritativně stvrzuje již existující právní stav. Z pohledu ustanovení §105 odst. 2 věty třetí obch. zák. není proto rozhodující, v jakém pořadí byly provedeny zápisy jediného společníka do obchodního rejstříku. V projednávané věci tedy měl odvolací soud při posuzování otázky, zda při zápisu P. A. jako jediného společníka společnosti s ručením omezeným nastala zákonná překážka podle §105 odst. 2 věty třetí obch. zák. či nikoli, zkoumat skutečný právní stav (tj. zjišťovat, kdy se P. A. skutečně stal jediným společníkem té které společnosti s ručením omezeným), nikoli mechanicky vycházet z toho, že již je jako jediný společník tří společností s ručením omezeným zapsán v obchodním rejstříku. Nelze totiž vyloučit, že zápis podle smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené později byl proveden ještě před provedením zápisu podle smlouvy uzavřené dříve. To ovšem znamená, že nelze bez dalšího pominout námitku dovolatelky, že P. A. se stal jejím jediným společníkem dříve, než se stal jediným společníkem jiné společnosti, bez ohledu na to, že tato jiná změna již byla do obchodního rejstříku zapsána, tak, jak to učinil odvolací soud. Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, byl dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. uplatněn právem. Proto Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem a 3 věta druhá o. s. ř.). Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. ledna 2009 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/27/2009
Spisová značka:29 Cdo 4282/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4282.2008.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:B
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08