Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2009, sp. zn. 29 Cdo 722/2007 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.722.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.722.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 722/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně O. K., zastoupené JUDr. P.T., advokátem, proti žalovanému JUDr. Ing. V. L., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce Z. d. H. B., o určení pořadí pohledávky ve výši 576.811,- Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 24 Cm 2/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2006, č.j. 15 Cmo 134/2006-46, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 13. dubna 2006, č.j. 24 Cm 2/2006-29, určil Krajský soud v Plzni na základě žaloby O.K., směřující vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Z. d. H. B., že pohledávka žalobkyně ve výši 576.811,- Kč, z titulu vypořádání majetkového podílu z transformace úpadce podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, přihlášená v konkursním řízení vedeném u téhož soudu na majetek úpadce pod sp. zn. 54 K 31/2004, je pohledávkou první třídy. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o požadované určení zamítl. Odvolací soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že přihláškou ze dne 6. června 2005 přihlásila žalobkyně do konkursu vedeného na majetek úpadce pohledávku ve výši 576.811,- Kč (z čehož 204.576,- Kč činí úroky z prodlení ke dni prohlášení konkursu) s právem na uspokojení v první třídě, s odůvodněním, že je osobou oprávněnou k vypořádání majetkových nároků z transformace úpadce dle ustanovení §4 a §14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb. Nároky, jež představují pohledávky první třídy ve smyslu §68 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), tedy nepřihlásila, uzavřel odvolací soud. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu se opírá o existenci dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) a polemizuje v rovině právní s výše uvedeným závěrem odvolacího soudu. Toto dovolání, jež je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak proto, že ve skutkové rovině (prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 3 o. s. ř.) rozsudek odvolacího soudu nebyl zpochybněn. Jestliže dovolatelka podle zjištění odvolacího soudu zkoumanou přihláškou do konkursu přihlásila nárok vzešlý z jejího postavení oprávněné osoby dle ustanovení §4 a §14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb., pak tím vymezila i právní důvod, kterého se pro účely sporu o pořadí přihlášené pohledávky v konkursu mohla ve smyslu §23 odst. 2 ZKV dovolávat v tomto incidenčním sporu. Přitom Nejvyšší soud již v rozsudku uveřejněném pod číslem 22/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že nároky „oprávněných“ osob uvedených v §14 písm. a/ a b/ zákona č. 42/1992 Sb. (v rozhodném znění) nemají povahu restitučních nároků ve smyslu ustanovení §68 ZKV. Vzhledem k tomu, že dovolatelka podle zjištění odvolacího soudu přihlásila svůj nárok jako nárok osoby ve smyslu §14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb. (v rozhodném znění), je odtud nasnadě i závěr, že takto přihlášená pohledávka není pohledávkou první třídy ve smyslu §68 ZKV. Zabývat se za těchto okolností dovoláním meritorně, pokládá Nejvyšší soud za zbytečné. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 a §146 odst. 3 o. s. ř., tedy tím, že dovolání bylo odmítnuto a tím, že u žalovaného žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nebyly zjištěny. Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 21. října 2009 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/21/2009
Spisová značka:29 Cdo 722/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.722.2007.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08