ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1120.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 1120/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. září 2009 o dovolání podaném V. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 23 To 333/2009 ze dne 15. 5. 2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 32 T 9/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 32 T 9/2009 ze dne 2. 4. 2009 byl dovolatel uznán vinným pod bodem ad I. trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. a pod bodem ad II. trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. Za uvedený trestný čin a pokus k němu byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, když pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal V. B. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 23 To 333/2009 ze dne 15. 5. 2009 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal V. B. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že stran poškozené A. S. násilí ani pohrůžku bezprostředního násilí vůči ní v kritické době neužil, když se jedná o jeho dlouholetou známou a milenku, se kterou se v minulosti mnohokráte pohlavně stýkal. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy poškozená s pohlavním stykem souhlasila a počala klást odpor až ve chvíli, kdy kolem šli nějací lidé. Proto se polekal, bál se, aby je nevyrušili, a proto jí zacpal ústa rukou. Poškozená zřejmě nabyla dojmu, že ji chce ublížit, a tak se začala bránit intenzivněji. K pořadí druhému skutku uvedl, že ani v tomto případě se jej nedopustil, když soudy uvěřily výmyslu poškozené O. P. a jejího přítele P. B., kteří se takto chtěli dovolateli pomstít za jeho občasné nevhodné chování. Uzavřel s tím, že se nedopustil žádného protiprávního jednání, které také z učiněných skutkových zjištění zjevně neplyne. Proto navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích a podle §265 odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále, aby podle §265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se dovolatel podle §226 písm. b) tr. ř. zprošťuje pro skutky, jimiž byl shledán vinným.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolací argumentace je především založena na námitkách procesního charakteru, když tyto směřují proti hodnocení provedeného dokazování a jeho neúplnosti. Takto vedené námitky však ve své podstatě napadají oblast skutkových zjištění, tedy to, jak soudy hodnotily důkazy, konkrétně výpovědi poškozených a svědků a jaká skutková zjištění z nich dovodily. Tyto námitky však nezakládají užitý dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jímž je nesprávné právní hodnocení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného jednání se nedopustil. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že se zejména nedopustil násilí vůči poškozeným. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím poškozených i ve věci slyšených svědků a zdůvodnily, proč o věrohodnosti jejich výpovědí nelze mít pochyb. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci prováděného dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné a logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že ve věci učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. září 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka