ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1168.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 1168/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. října 2009 o dovolání obviněného T. M., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 5. 6. 2009, sp. zn. 31 To 222/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 199/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. 2 T 199/2008, byl obviněný T. M. uznán vinným jednak pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák., §222 odst. 1 tr. zák., jednak trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. (bod 1 výroku) a dále trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. (skutek pod bodem 3 výroku).
Podle skutkových zjištění okresního soudu se jich dopustil tím, že [Nejvyšší soud zde reprodukuje jen skutková zjištění ohledně skutků pod bodem 1) a 3) výroku, neboť jen tyto se týkají dovolatele T. M.]:
1) dne 27. 9. 2008 v přesně nezjištěné době kolem 04.10 hodin v L. v ul. N. před hlavním vchodem do zábavního centra B. fyzicky napadli (se spoluobviněným D. B.) M. B., kdy jej nejprve D. B. udeřil pěstí do obličeje, po pádu na zemi jej kopal do obličeje, skočil mu na hlavu, kopal jej do hlavy a do horní části těla a T. M., když M. B. již ležel na zem, i jej opakovaně kopl do obličeje a břicha, čímž mu způsobili otřes mozku, vícečetné oděrky v obličeji, otok měkkých tkání v oblasti kořene nosu a pravého ucha, brýlový hematom oboustranně, přičemž od 27. 9. do 29. 9. 2008 byl poškozený hospitalizován v Krajské nemocnici v L., traumatologicko-ortopedické centrum, když mechanismus útoku spočívající v kopání do obličeje a skákání na hlavu je způsobilý vytvořit i velmi závažné poranění a to zlomeniny, nitrolební krvácení a zhmoždění mozku.
3) dne 27. 9. 2008 v přesně nezjištěné době kolem 04.30 hodin v L. v ul. 5. k. u zastávky MHD před hernou S. fyzicky napadl V. P.
Za tyto trestné činy byl obviněný T. M. podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu bylo podle §72 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. uloženo ochranné léčení protialkoholní v ambulantní formě. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také ve věci obviněného D. B. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený M. B. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání do výroku o trestu. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením ze dne 5. 6. 2009, sp. zn. 31 To 222/2009, obě odvolání zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodná.
II.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný T. M. prostřednictvím své obhájkyně dovolání opřené o ust. §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. směřující pouze proti výroku o trestu.
V odůvodnění svého dovolání obviněný uvádí, že soudy při ukládání trestu nerespektovaly ust. §23 tr. zák. o účelu trestu, neboť nevzaly v potaz další okolnosti svědčící v jeho prospěch. Dále zdůrazňuje, že se nikdy nedopustil žádného násilného jednání proti zdraví a integritě jiné osoby a dosud jediný záznam v jeho trestním rejstříku se vztahuje k majetkové trestné činnosti. Své násilné jednání plně doznal a podle jeho názoru je třeba je považovat za ojedinělé a vybočující z jeho dosud řádného života, způsobené s velkou pravděpodobností nadměrným požitím alkoholu. Dovolatel svého jednání velmi lituje a je připraven se podrobit ambulantnímu protialkoholnímu léčení.
Uložený trest odnětí svobody ve výměře pěti let proto považuje za nepřiměřený a exemplární. Připouští, že stupeň společenské nebezpečnosti jeho jednání je vysoký a odsouzeníhodný, uložený trest však podle jeho mínění neakceptuje možnosti nápravy pachatele.
V petitu svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném výroku a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data neveřejného zasedání podle §265h odst. 2 tr. ř. písemně nevyjádřila
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda námitky uplatněné obviněným T. M. v jeho dovolání lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že dovolání v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze podat v případě, že byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
Nejvyšší soud však v posuzovaném případě konstatoval, že podaným dovoláním obviněný brojí proti trestu, který mu byl uložen, s tím, že jej považuje za nepřiměřeně přísný a neodpovídá kriteriím uvedeným v ust. §23 odst. 1 tr. zák. Z ustálené judikatury (blíže viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.) vyplývá, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. O takový případ však v posuzované věci zjevně nešlo, neboť trest odnětí svobody byl obviněnému uložen v souladu se zákonem a v rámci trestní sazby stanovené trestním zákonem v ust. §222 odst. 1 tr. zák. (jako trest úhrnný za více trestných činů ve smyslu §35 odst. 1 tr. zák.).
IV.
Nejvyšší soud proto ze shora uvedeného důvodu posoudil dovolání obviněného T. M. jako podané z jiného důvodu, než je uveden §265b tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 7. října 2009
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr