ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1602.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 1602/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. ledna 2009 o dovolání podaném D. P., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 320/2008 ze dne 15. 5. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 8 T 6/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 8 T 6/2008 ze dne 18. 3. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) trestního zákona (dále jen tr. zák.), neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák., řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti jedna měsíců a pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal D. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 4 To 320/2008 ze dne 15. 5. 2008 tak, že je podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl, jako nedůvodné.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal D. P. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), h), k) a l) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že předmětnou trestnou činnost páchal jako osoba závislá na pervitinu a že by se rád ze své drogové závislosti vyléčil. Navrhl, aby v tomto směru byl ve vztahu k jeho osobě vypracován znalecký posudek a na jeho základě mu místo trestu soud uložil ochrannou léčbu. Poukázal i na to, že by měly soudy v této jeho trestní věci trestní stíhání zastavit podle §223 odst. 2 tr. ř. a §172 odst. 2 písm. a) tr. ř. s tím, že trest, k němuž může vést, je bez významu vedle trestu, který pro jiný čin mu byl již uložen a v této souvislosti poukázal na jeho předchozí odsouzení Okresním soudem v Písku ze dne 25. 10. 2006 (trest odnětí svobody v trvání tří roků) a také odsouzení Okresním soudem v Kutné Hoře ze dne 6. 3. 2008 (rovněž nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců). Dovolacímu soudu potom dává v úvahu názor, zda skutek, ve kterém soudy spatřovaly trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., je takové společenské nebezpečnosti, aby naplnil tzv. materiální znak označeného trestného činu. V této souvislosti poukázal na jiné rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích (sp. zn. 4 To 198/2005), ve kterém je uvedeno, že stupeň společenské nebezpečnosti je určován i výší způsobené škody (v případě nyní posuzovaného skutku šlo o částku 785,- Kč) i primitivním způsobem provedení skutku. V dodatku k podanému dovolání uvedl, že měl být vypracován znalecký posudek z oboru psychiatrie, který by posoudil jeho závislost na drogách s návrhem, aby mu soudy uložily ochrannou léčbu. Odmítnutím takto navrhovaného důkazu byl proto naplněn dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Tím, že mu byl soudy uložen předmětný trest a nikoli pouze ochranné léčení, je dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (chybí výrok o uložení ochranné léčby). Uzavřel s tím, že s ohledem na uvedené je tak dán i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky citované usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a věc mu vrátil „k dalšímu řízení“, nebo aby napadené usnesení „změnil a trestní stíhání zastavil dle §223 odst. 2 tr. ř. a §172 odst. 2 písm. a) tr. ř. nebo dle §172 odst. 1 písm. e) tr. ř.“
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že k dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedla, že byť byl tento uplatněn právně relevantně, je dovolání v této části zjevně neopodstatněné. Neobstojí totiž námitka dovolatele stran absence tzv. materiální podmínky trestného činu krádeže, protože v tomto směru soudy správně přihlédly ke všem okolnostem případu i z hlediska §3 odst. 4 tr. zák., když dovodily, že nešlo o způsobení škody zanedbatelné, byl pro takový čin v posledních třech letech odsouzen a stupeň společenské nebezpečnosti majetkového trestného činu pro společnost je tak vyšší než nepatrný. K otázce dovolatelem navrhovaného vypracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie uvedla, že soudy vysvětlily, proč tomuto návrhu nevyhověly s tím, že na základě popsaných skutečností nevznikly ani pochyby o plné trestní odpovědnosti dovolatele. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. uvedla, že odvolacím soudem byly přezkoumány všechny výroky napadeného rozsudku soudu prvního stupně a vůbec nepřicházelo v úvahu, aby doplnil rozsudečný výrok o uložení ochranného opatření ani tak nebyly shledány zákonné podmínky, protože ani z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. j) tr. ř. (neuplatněného dovolatelem) by tento nebyl naplněn, protože takový dovolací důvod lze uplatnit pouze v případě uložení ochranného léčení. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. uvedla, že soudy uložily dovolateli zákonu odpovídající druh a výši trestu, tedy takový, který zákon připouští a ve výměře v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. S ohledem na uvedené proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V této souvislosti je nutno uvést, že pokud dovolatel namítl absenci tzv. materiální podmínky trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. (jímž byl shledán v dané věci vinným), je tato jeho námitka právně relevantní, současně však zjevně neopodstatněná. To proto, že soudy přiléhavě vysvětlily, proč je předmětný (napadený) skutek právě oním trestným činem, když poukázaly na nezanedbatelnou výši způsobené škody, zejména však na kriminální minulost dovolatele i z hlediska majetkové trestné činnosti v minulosti jím páchanou i na samotnou skutečnost, že byl pro takový čin v posledních třech letech odsouzen a navíc se jej dopustil ve zkušební době stanovené při předchozím svém odsouzení a to krátce poté, co byl propuštěn z vězení. Uvedené skutečnosti tak nepochybně umožňují dospět k závěru, že stupeň společenské nebezpečnosti takového činu pro společnost je i z hlediska ustanovení §3 odst. 4 tr. zák. vyšší než nepatrný. Je nutné také na tomto místě připomenout, že soudy (zejména nalézací) podrobně a přiléhavě vysvětlily, proč neprovedly navrhovaný důkaz v podobě požadovaného znaleckého posudku z oboru psychiatrie na osobu dovolatele z hlediska jeho případné závislosti na drogách.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je naplněn tehdy pokud v rozhodnutí (napadeném) některý výrok chybí nebo je neúplný. O takový případ se však v posuzované věci nejedná, neboť odvolací soud napadený rozsudek ve všech směrech přezkoumal a shledal jej správným ve výrocích o vině i trestu. Za daného stavu věci potom nebyl dán žádný důvod k doplnění napadeného rozsudku o výrok v podobě uložení ochranného léčení, případně jeho uložení místo stanoveného trestu a zjevně tak nejde o případ absence některého výroku či jeho neúplnost, a proto je podané dovolání i v tomto směru zjevně neopodstatněné.
K dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je třeba uvést, že toho se lze úspěšně domáhat tehdy, pokud byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. V posuzované věci se o takový případ nejedná, neboť shora uvedená kriteria při ukládání trestů nebyla soudy porušena a na důvodnost takto uplatněného dovolacího důvodu nelze usuzovat ani z toho, že podle názoru dovolatele mu mělo být uloženo místo trestu odnětí svobody ochranné léčení (případně trestní stíhání z důvodů jím uvedených zastaveno). I v tomto směru je takto podané dovolání zjevně neopodstatněné.
Konečně k dovolacímu důvodu uplatněnému podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je třeba uvést, že ten je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně ovšem nejde ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzované věci by předcházející řízení muselo být zatíženo vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) nebo h) tr. ř., na která dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a které (jak uvedeno shora) dovolací soud neshledal.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka