ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.48.2009.1
sp. zn. 3 Tdo 48/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 o dovolání obviněného P. H., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 12 To 218/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 1 T 19/2008 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 12. 3. 2008, sp. zn. 1 T 19/2008, byl obviněný P. H. uznán vinným dvěma trestnými činy ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a dvěma trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák.
Těch se podle skutkových zjištění okresního soudu dopustil tím, že
1) dne 21. října 2007, kolem 04:00 hodin ve D. K. n. L., před zábavním centrem Z., pod vlivem alkoholu kopl do holeně T. B. a jednou jej udeřil pěstí do brady, až poškozený spadl, dále mu vyhrožoval, že jej utopí v L., čímž mu způsobil zlomeninu kloubního výběžku dolní čelisti vpravo bez posunu úlomků, otřes mozku, tržnou ránu obočí vpravo a tržnou ránu horního rtu s dobou léčení do 6. 11. 2007, během níž byl poškozený omezen v obvyklém způsobu života zejména znehybněním mezičelistní drátěnou vazbou, bolestí poraněných míst a ztíženým příjmem potravy, přičemž při napadení došlo k poškození dioptrických brýlí a náramkových hodinek poškozeného a ke vzniku škody ve výši 3.542,- Kč,
2) týž den na stejném místě několikrát udeřil pěstí do obličeje J. P. a způsobil mu zlomeninu nosních kůstek s následnou deviací nosu vpravo a zhmoždění levé strany obličeje s léčením poranění v pracovní neschopnosti od 22. 10. 2007 do 29. 10. 2007, během níž byl jmenovaný omezen v obvyklém způsobu života otokem levé strany obličeje a nosu, krevní podlitinou na levé straně nosu a bolestí, přičemž po napadení poškozenému vyhrožoval utopením v L. a zabitím.
Obviněnému byl uložen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Současně bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody. Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto i ve věci dalších dvou obviněných L. R. a J. S.
Z podnětu odvolání obviněného P. H. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 12 To 218/2008, podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř zrušil rozsudek okresního soudu v celé části týkající se obviněného H. a sám pak podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným jednak pokračujícím trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., jednak pokračujícím trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák.
Skutková věta rozsudku krajského soudu byla prakticky totožná se shora citovaným výrokem okresního soudu.
Krajský soud pak zcela shodně rozhodl i o trestu, tj. uložil obviněnému H. trest odnětí svobody v trvání jednoho roku se zařazením do věznice s dozorem, jakož i o náhradě škody, když oba poškozené – T. B. i V. z. p., ú. p. T., odkázal s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
II.
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá nesprávném právním posouzení věci nebo jiném na nesprávném hmotně právním posouzení.
V úvodu dovolání obviněný uvedl, že závěry krajského soudu považuje za chybné. Poukazuje na to, že krajský soud sice akceptoval jeho výhrady vůči právnímu posouzení jeho jednání okresním soudem, uložil mu však nepřiměřený trest. Ten podle přesvědčení dovolatele nevystihuje změnu právní kvalifikace, kterou krajský soud z podnětu jeho odvolání provedl. V této souvislosti zdůrazňuje, že jak okresní, tak krajský státní zástupce navrhovali, aby byl obviněnému uložen podmíněně odložený trest odnětí svobody. Pro uložení takového trestu svědčily podle obviněného polehčující okolnosti, zejména jeho doznání. Nepodmíněný trest, jenž mu byl uložen, je tak v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními učiněnými soudem.
Závěrem dovolání navrhoval, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek krajského i okresního soudu a Okresnímu soudu v Trutnově přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. do data neveřejného zasedání písemně nevyjádřila.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda dovolatelem uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Na tomto místě Nejvyšší soud připomíná, že v případě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění ani neúplnost provedeného dokazování.
Nejvyšší soud však konstatoval, že obviněný P. H. ve svém dovolání žádné námitky proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, neuvedl. Jeho námitky směřovaly výhradně proti uloženému trestu, který se obviněnému vzhledem ke změně právní kvalifikace odvolacím soudem a polehčujícím okolnostem, zejména jeho doznání, jevil jako příliš přísný. Podle názoru obviněného by skutkovým zjištěním a právní kvalifikací jeho jednání odpovídalo uložení trestu odnětí svobody, jehož výkon by byl podmíněně odložen.
Ve světle těchto konkrétních námitek obviněného P. H. Nejvyšší soud konstatoval, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., napadající právní posouzení skutku, ale svými konkrétními námitkami uplatněný důvod nenaplnil.
Dovolací soud je oprávněn přezkoumávat napadená rozhodnutí jen z důvodů taxativně vymezených v ustanovení §265b tr. ř., mezi kterými výhrady vůči nepřiměřenosti uloženého trestu, nefigurují (k tomu viz. č. 3/2002 Sb. rozh. trest.).
Výši uloženého trestu odnětí svobody lze napadat dovoláním pouze prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. To ovšem pouze tehdy, pokud by obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští nebo trest mimo sazbu stanovenou trestním zákonem za čin, jimž byl uznán vinným. O takový případ se v přezkoumávané věci zjevně nejednalo, když trest byl ukládán v rámci sazby §221 odst. 1 tr. zák. a to v její polovině (podle §221 odst. 1 tr. zák. lze uložit trest odnětí svobody až na dvě léta). Nad rámec věci pak Nejvyšší soud uvádí, že změna právní kvalifikace byla zcela formálního rázu (namísto dvou samostatných skutků byl obviněný uznán vinným dvěma dílčími útoky ve vztahu pokračování ve smyslu §89 odst. 3 tr. zák.), což nemělo žádný vliv na závěr o závažnosti jeho jednání a tudíž ani na ukládaný trest, který se rozhodně nejeví v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními.
IV.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného P. H. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr